Na zamrzlém moři v Antarktidě u ostrova Nelson lze potkat třeba tuleně krabojedího.

Od tučňáků k Tálibánu

Kaňonem řeky Zanskar v Himálaji projde v zimě až 2000 lidí – na jediné cestě z jejich domovů do „civilizace“, kterou je sousední údolí Ladak.

Martin Mykiska

(1966)

■ Cestovatel, fotograf, kameraman a novinář na volné noze.

■ Vystudoval České vysoké učení technické v Praze.

■ Všestranné zájmy ho zavedly například do Antarktidy, Jižní i Severní Ameriky, na zajímavá místa Asie, včetně Afghánistánu,
Nepálu nebo Ruska.

■ Publikuje v nejrůznějších tiskovinách, realizoval stovky besed po celé republice, spolupracuje s Českou televizí (pořad Objektiv), připravil několik vzdělávacích pořadů pro pražské planetárium.

■ Je autorem osmi cestopisných knih.

■ www.mykiska.cz.

Děti jsou v Zanskaru šťastné navzdory drsným podmínkám, ve kterých vyrůstají.

Typické Zanskařanky tráví slunečná odpoledne před svými domy – nahříváním se na slunci. To je totiž vždy po poledni nečekaně silné.

Na cestě po zamrzlém Zanskaru lze potkat třeba lučištníka – lukostřelba je tu oblíbeným sportem.

Hned první „opravdová“ cesta Martina Mykisky vedla do míst, kam se, zvláště na počátku devadesátých let, jen tak někdo nepodíval. Do Antarktidy. A nebyl to výlet „na otočku“ ledoborcem, ale hned roční pobyt s výzkumnou náplní. Pobyt, který si cestováním infikovaný mladý elektroinženýr protáhl ještě několika měsíci v Jižní Americe.

Poznání a zážitky z Antarktidy a Jižní Ameriky nezůstaly jen ve vzpomínkách. Martin vydal svůj první knižní cestopis a začal si plnit dávný sen. Cestovat, poznávat a o nesmírně pestrém, krásném světě kolem něj psát. Jeho cesty ovšem nejsou žádnou turistickou selankou. Přechod pohoří Ťan-Šan, návštěva Afghánistánu za vlády Tálibánu, unikátní zimní pochod po zamrzlé řece do nitra Himáláje…

Do života na volné, značně toulavé noze zapojil Martin Mykiska i svoji rodinu, která s ním sdílela téměř půlroční život v severoindických velehorách oblasti Malého Tibetu. Jeho synové, tehdy předškoláci, měli jistě při nástupu do první třídy paní učitelce co vyprávět.

Vypráví ovšem hlavně Martin Mykiska. V desítkách článků, osmi knihách, na přednáškách, besedách, rozhovorech. Tak jako krajánci v dřívějších dobách vypráví o světě, kam se většina z nás nikdy nedostane. ■

Podmanivé světlo polárních krajů.