T-G-Masaryk.jpg

Za časů prvního československého prezidenta ještě atentátníci nebyli moc dobře vybaveni. Neútočilo se ostřelovačskou puškou – jako třeba na kennedyovce – nýbrž „z očí do očí“ s revolverem či bombou v ruce. Tak jako na Františka Ferdinanda či později na Reinhardta Heydricha. Útoky však nebyly o to méně nebezpečné. TGM přinejmenším jednou pohlížel do tváře smrti!

T. G. Masaryk

Úsměv mu zachránil život

Největší útok na něj se odehrál koncem září roku 1921, kdy tehdy už jednasedmdesátiletý prezident vyrazil na neklidnou Podkarpatskou Rus. Na vlastní oči se chtěl přesvědčit, jaká je tam situace a co se dá udělat pro to, aby tahle zaostalá, bídou a kořalkou prosáklá končina alespoň trochu srovnala krok se zbytkem státu.

Mapka.jpg

MÍSTO ZLOČINU

Železniční trať asi 30 km východně od Košic, ve druhém případě chodník před výstavní síní Mánes v Praze.

DATA A FAKTA

ROK: První pokus o atentát na TGM se odehrál v roce 1921, druhý v roce 1926.

KDO PROTI KOMU: Prezident Osvoboditel v první kauze čelil maďarským nacionalistům, ve druhé stál proti zřejmě psychicky labilnímu muži.

DŮSLEDKY: Silné impulzy k ustavení skutečně fungující prezidentské ochranky.

ZAJÍMAVOSTI: Emanuel Moravec a TGM měli k sobě blízko. Proto byl také Moravec poctěn velením vojenské části pohřbu TGM. Za války se ovšem Moravec stal symbolem udavačství a zrady.


MOJE ZEMĚ č. 1/2013

Vyvraždění Slavníkovců: státotvorný zločin? Kdo dal rozkaz k pobití celého rodu?

MOJE ZEMĚ č. 3/2013

Václav III.: poslední z Přemyslovců. Zemřel v Olomouci v roce 1306.

MOJE ZEMĚ č. 4/2013

Albrecht z Valdštejna: málem králem. Kdo stál za jeho vraždou v Chebu roku 1634?

MOJE ZEMĚ č. 5/2013

Alois Rašín: atentát pro korunu.
První československý ministr financí. V roce 1923 ho devatenáctiletý vrah střelil do zad.

 

Novy_serial_0.jpg

PŘÍŠTĚ

MOJE ZEMĚ č. 1/2014

Jan Masaryk: dozvíme se pravdu?
Zahynul v březnu roku 1948 po pádu z okna Černínského paláce. Je několik teorií, jak a proč k tomu došlo…

Maďaři, kteří po roce 1918 ztratili víc než polovinu původního území – včetně Podkarpatské Rusi – se však o cestě dozvěděli a rozhodli se Prezidenta Osvoboditele zavraždit. V tehdejší neklidné době, kdy v Uhrách probíhalo několik povstání, maďarští bolševici bojovali s československými legionáři o Slovensko a císař Karel I. usiloval o návrat na uherský trůn, se zvrácení poměrů cestou atentátu zdálo být vcelku proveditelné.

Zabijte všechny ve vlaku!

Prezident jel na Podkarpatí vlakem. Na trati z Košic do Užhorodu – v prudké zatáčce mezi obcemi Salanče a Kalša – na něj skupina maďarských atentátníků naplánovala útok. Oddíl vedl jakýsi Emil Šoltys, který za peníze z Budapešti najal asi dvacet ke všemu odhodlaných mužů. Jejich cílem bylo nejen zavraždit prvního muže ČSR, ale také rozpoutat v oblasti teror. Začali případně – několika loupežemi na slovenských úřadech a služebnách, které v té době byly ještě obsazeny téměř výhradně Čechy.

Atentátníci měli přesné informace o pohybu prezidentského vlaku. Na tom také postavili svůj plán. Nebyl zas až tak jednoduchý. Skupina měla v úseku tratě za Salančí uvolnit šrouby přidržující kolejnice a počkat, až projede nedůležitý pravidelný vlak. Pak měli útočníci šrouby z pražců zcela vyjmout a část kolejnic z tratě odstranit.

Prezidentský vlak – který měl úsekem projet asi půl hodiny po pravidelném spoji – by vykolejil a sjel z náspu. V té chvíli by atentátníci začali do vagónů házet granáty a střílet. Rozkaz zněl: zabít každého, koho ve vlaku najdou.

Kdo atentátníky udal?

Jenže zabijáci čekali na vlak z Prahy marně. Když se zvedli a pokusili se stáhnout zpět do Maďarska, setkali se s československými vojáky. Těm však utekli a dostali se přes hranice ke svým.

Proč plán nevyšel? Jak se později zjistilo, jeden z členů Šoltysovy skupiny – prý osoba z ČSR, která tam měla i rodinu – vše předem písemně prozradil československým četníkům. Prezident proto do Užhorodu jel autem a prezidentský vlak se nehnul z Košic.

Kdo tehdy hlavu ČSR varoval? To zatím historikové nezjistili. Kolem věci se však pohyboval zpravodajec, který se vzápětí stal oblíbencem TGM a poté jedním z největších zrádců národa – Emanuel Moravec. Jakou roli asi v celém případu sehrál? A proč na atentátníky u tratě nečekalo dost vojáků, kteří by je mohli zajmout či rozprášit? Byla tu snad obava z provokace?

Vrah skončil na popravišti

Podle archivů byla na TGM v průběhu jeho života připravena přinejmenším desítka útoků. Nejblíže se však k němu vrah dostal v roce 1926. Tehdy prezidenta nikdo nevaroval a jeho ochranka jako by neexistovala.

K bezmála fatální situaci došlo v pražském Mánesu při vernisáži. Když před výstavní síní TGM vystoupil z automobilu, stál přímo před atentátníkem. Ruský emigrant a bývalý carský důstojník Pavel Gorgulov na něj mířil revolverem!

Prezident si však zbraně zřejmě ani nevšiml. A hlavně – na Gorgulova se přátelsky usmál. To Rusa tak šokovalo, že nevystřelil a zmateně prchl z místa skoro-činu.

Proč vlastně chtěl TGM zastřelit? Těžko říct – podle některých pramenů byl fašista, podle jiných zuřivý nacionalista.

Jisté však je, že Gorgulov vzápětí odjel do Paříže, kde v roce 1932 dvěma ranami do hlavy zastřelil francouzského prezidenta Paula Doumera. Stalo se tak na knižním veletrhu v hotelu Rothschild. Doumer tam právě hovořil se spisovatelem Claudem Farrérem, který také Gorgulova zadržel.

Rus byl nedlouho poté v Paříži popraven. Francouzští vyšetřovatelé muže, jehož odzbrojil úsměv T. G. Masaryka, označili za šílence…

Ivo Bartík
Wikimedia Commons
Téma: 
Historie
T. G. Masaryk – Úsměv mu zachránil život
Číslo 6/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz