Titul.jpg

Svět
pražských
kaváren

Prahu lze objevovat donekonečna, má nespočet tváří a půvab v každém ročním období. V zimě ale samozřejmě víc než kdy jindy přijde vhod příjemné posezení ve vyhřáté kavárně. Ať už se do Prahy dostanete na pracovní schůzku nebo jako turista, ať se chcete s někým setkat nebo se jen anonymně „zašít“ sami někam do koutku, dopřát si posezení u kávy a něčeho dobrého určitě stojí za to. Kde se cítíte lépe vy? Na místech, kde to tepe, hovor šumí a vy se obdivujete hbitosti číšníků a organizaci práce? Nebo dáváte přednost komornějším, intimním zákoutím malých kaváren? Rádi si v kavárně čtete, přemýšlíte, nebo dokonce pracujete? Nebo je pro vás místem odpočinku, relaxace a posezení s přáteli? Ať tak či onak, my se vám pokusíme nabídnout od každého trošku. Věříme, že vás naše voňavé a chutné putování bude bavit.

Videnska-kavarna-U-modre-lahve.jpg
Vídeňská kavárna U Modré láhve. Muž s fezem není Turek, ale zřejmě její zakladatel, který naopak Turkům po jejich neúspěšném obléhání Vídně „zabavil“ žoky s kávou.

Díky mlsné koze

Za objevem povzbudivých účinků kávy stojí – koza. Legenda o kávě praví, že habešský pasáček si všiml, že kozy, které obíraly červené plody řídce větveného keře, jsou nezvykle čilé. Sám je ochutnal a první konzument kávy byl na světě. Cesta zrnek kávy z náhorní plošiny v dnešní Etiopii k napěněnému kapučínu byla ještě dlouhá, ale košatá. Rozrostla se na obchod, jehož obrat dnes dosahuje více než šesti set miliard ročně. Čtete správně. Káva sice není druhou nejobchodovanější komoditou na světě, jak se často uvádí, ale byznys je to obrovský.

Obraz-Vincenta-van-Gogha-cafe-terrace.jpg
V kavárnách vznikla i nejcennější malířská díla. Jako tento obraz Vincenta van Gogha.

Nechme byznys byznysem a pojďme na kafe. První si tuto větu (tedy její druhou část) říkali Arabové. Střídavě vyhledávaná i zatracovaná droga (ano, káva obsahuje návykovou látku) sloužila stoupencům Mohamedovým jako náhražka za odpíraný alkohol. Když nešlo probírat zásadní otázky mužského světa u piva, muselo se shromažďovat u kávy. A tak vznikaly první kavárny. A proč jen světa mužského? Protože ženám byl zpočátku vstup do arabských kaváren zakázán. Někde to platí dodnes. Mimochodem, víte, jak se pije arabská káva? Tak za prvé, nabízenou kávu nesmíte odmítnout. A pak záleží, jak vypitý šálek obrátíte. Dnem dolů? Tím říkáte „dal bych si ještě koflík“. Pokud máte dost, obrátíte šálek dnem vzhůru.

Přestupní, ovšem významnou stanicí pro cestu kávy z Afriky přes arabský svět do Evropy bylo Turecko. Zejména Cařihrad byl kavárnami od konce šestnáctého století doslova zaplaven. Odtud se káva prostřednictvím benátských kupců dostala do Itálie a dalších evropských zemí. Tak jako všude byla káva vítána zprvu s nedůvěrou, nicméně v osmnáctém století už se kavárny staly nepřehlédnutelným fenoménem Benátek, Říma, Paříže, Vídně…

Koza „rozjela“ BYZNYS
ZA MILIARDY dolarů.

Tradice se udržela dodnes. V Benátkách si stále můžete dát šálek kávy v Café Florian, otevřeném v r. 1720. Zážitek z téměř třísetleté tradice za těch 14 euro stojí. Ve Vídni už sice její první kavárna U Modré láhve nestojí, ale posezení  u „sachrdortu“ v hotelu Sacher je při návštěvě předvánoční Vídně skoro povinnost. Vídni v kavárenském životě už od dob rakousko-uherské monarchie zdatně konkuruje Budapešť.

A Paříž? Pánové, sednout si na jaře k venkovnímu stolku některé z mnoha kaváren na Montparnassu s kouřícím hrnkem kávy a čerstvým croissantem a pozorovat, jak to ty Francouzky dělají, že jsou tak „chic“ – věřte, že přestanete pátrat po smyslu života.

Cafe-Braun.jpg
Jak kontrastuje současná podoba kaváren, se můžete přesvědčit v Café Braun. Interiér vytvořila královna české architektury Eva Jiřičná ve spolupráci se studiem Najbrt a co čtrnáct dní tu můžete u kávy či sklenky vína poslouchat jazzband z Pražské konzervatoře.
Kavarna-Slavie-Vaclav-Havel.jpg
Prominentní host kavárny Slavie, dnes už jen na obrázku.

Kavárna není jen o kávě

Kavárna je veřejným společenským prostorem, kde se rodí vztahy, myšlenky, nápady, umělecká díla i dějiny.

Pro vladaře byly občas podezřelým semeništěm anarchismu. V Anglii je například král Karel II. v r. 1675 bez milosti zavřel, i když si hédonického života, včetně pití kávy, uměl užívat. O mnoho let později však kavárny sloužily v Anglii jako volební místnosti. Kavárna také stojí za vznikem jedné z nejznámějších pojišťoven. Na konci sedmnáctého století si v Londýně otevřel kavárnu jistý Edward Lloyd. Místo si oblíbili „lidé z doků“ – od plavčíků po rejdaře. Obchodně zdatný Lloyd si díky kontaktům (samozřejmě spíše s druhou skupinou) otevřel ještě jednu živnost – zprostředkovával pojištění. Do současnosti se skupina se jménem Lloyd v názvu rozrostla do podoby nadnárodního gigantu.

A ještě jedna pohádka, která měla počátek v anglických kavárnách. Pardon. Skotských. Tam se údajně uchylovala čerstvě rozvedená, nezaměstnaná paní Rowlingová, aby ušetřila v pronajatém bytě za topení. V kavárně se zabavila psaním o ušatém, brýlatém klučinovi jménem Harry Potter, který jí za pár let vydělal asi osmdesát miliard korun. Dnes už má zřejmě Joanne Rowlingová doma teplo. Ale nezáviďme a vzhůru do kaváren s notebookem a skvělým nápadem na světový bestseller.

Prazeni-kavovych-zrn.jpg
Způsob pražení kávových zrn je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu kávy. Snímek doubleshot.cz

Muzika i buřty

Současné kavárny jsou především pestré. V jedné se ocitnete v prvorepublikové idyle. V jiné vás zaskočí kouř (občas se podivně nasládlý), Bob Marley z hlasitých reproduktorů a pospolité veselí a pohoda všech přítomných. Někde dal kavárnám tvář významný architekt, jinde nadšený majitel s divokou myšlenkou.

Málokdy se kavárna obejde bez „doplňkových“ služeb, často tvořících hlavní příjem provozovatele. A tak se dnes v kavárnách vaří, peče, praží, podávají se zde „ke kávě“ špičkové karibské rumy i doutníky, občas hraje divadlo, konají malé koncerty nebo výstavy.

Kavárna může mít spoustu podob a tak trochu připomíná živý organismus, má zvláštní rytmus, který se mění v jednotlivých fázích dne. Jiný náboj má dopoledne, jiný večer. Nechme stranou nějaké teoretické vymezení, co je a není kavárnou podle nápojového a jídelního lístku, a soustřeďme se víc na atmosféru míst, která jsme při naší expedici navštívili.

Nádech nostalgie

Asi nelze naše putování po pražských kavárnách začít jinak než ve společnosti starších noblesních „dam“, které jsou s Prahou neodmyslitelně spjaty. Příběhy slavných kaváren, respektive velkokaváren založených na přelomu devatenáctého a dvacátého století, po období komunistického úpadku, pokračují dodnes. Pokud vás láká posedět na místech, kde se ledacos v historii „upeklo“, kde básníci skládali své verše a vášnivě se diskutovalo o osudu národa, pak je dobrou adresou Národní třída. Tady najdete hned tři kavárny se slavnou pověstí i obnovenou tradicí, kde si určitě přijdete na své co se atmosféry i pochutin týče. Café Louvre, Národní kavárna a Kavárna Slavia. Zastavit se můžete v podstatě v kteroukoliv dobu, na snídani, oběd či večeři. Ocitnete se na místech, kde kávu usrkávali Voskovec s Werichem, Karel Čapek, Franz Kafka a mnoho dalších velikánů své doby, kde vznikala umělecká díla i politické pamflety.

Kafe z Kaffy

Kávovník, latinsky Coffea, dostal své jméno podle oblasti původního výskytu, etiopské náhorní planině Kaffa. Keř s řídkými vodorovnými větvemi může dorůst téměř deseti metrů. Na plantážích je ovšem udržován ve výšce dostupné sběračům jeho plodů.

Z Etiopie a také části Súdánu se kávovník rozšířil v nejteplejším pásmu kolem rovníku prakticky do celého světa. Mezi nejvýznamnější oblasti pěstování patří tropický pás Jižní Ameriky, oblast Biskajského zálivu, východní Afrika a jihovýchodní Asie. Mezi nejrychleji rostoucí producenty patří například Vietnam a Indie, země, které si spojujeme spíše s pěstováním čaje.

Kávovník si můžete vypěstovat i doma. Pochopitelně ne z upražených zrn. Čerstvá a nepřesušená semena můžete získat od pokročilejších domácích pěstitelů nebo se zeptejte v některé pražírně. Pokojové pěstování kávovníku je ovšem poněkud náročné, vzhledem k jeho citlivosti na změnu stanoviště, suchý vzduch nebo průvan.

Přestože má rod Coffea více než sto druhů, lógr na dně vašeho šálku pochází pravděpodobně jen ze dvou. Z druhu Coffea arabica, ta je kvalitnější a chutnější, nebo Coffea robusta, která je výnosnější. Časté jsou směsi obou káv. Pokud byste si chtěli dopřát v kávě to nejlepší, ptejte se po kávě Blue Mountain. Tato arabika pochází z Indonésie, po světě putuje ve speciálních sudech, vybavena certifikátem jako královským průvodním listem. Tato káva se dělá silnější, aby vynikla její výjimečná, pro někoho trochu nakyslá chuť. Naopak v rozpustné kávě nějaké špičkové odrůdy nečekejme. Zde se uplatní právě plodná a ve velkovýrobě častěji používaná robusta.

Chuť výsledného nápoje na vašem stole ovšem ovlivňuje vedle samotného druhu kávy řada dalších faktorů. Tak jako například u vína, i tady rozhoduje poloha a půda, ve které se kávovníky pěstují, klimatické podmínky daného roku, doba sklizně, další manipulace s plody a následně semeny, způsob pražení zrn, přípravy kávy až po baristu, který vám ji připraví, a servírku, jež vám ji s milým úsměvem přinese.

Co je ale na požitku z kávy rozhodující? To, v jaké náladě a s kým ji popíjíte.

Trideni-kavovych-plodu.jpg
Ženy při třídění kávových plodů. Snímek Tchibo.cz
Dozravajici-plody-kavovniku.jpg
Dozrávající plody kávovníku.

Narodni-kavarna.jpg

Barista-Marek-Myskay.jpg

Lustr Národní kavárny dává tušit, že tady vládne klasika. V minulosti tu hosté asi neupíjeli kávu s obrázky, jakou jsme dostali my. Z rukou baristy Marka Miškaye, který se věnuje tzv. latte art, je to malé umělecké dílo. Poznali jste medvěda?
Kava-latte-art.jpg

Jestli vás baví téma starých historických kaváren, zajděte do Café Louvre, kde ve foyer objevíte krásnou mapu starých kaváren vybavenou telefonem. Vytočíte číslo kavárny a dozvíte se o jejím osudu. Rozhodně se tu dobře najíte za přijatelnou cenu, a jste-li příznivci společenských her – mariáše, kostek, šachů nebo biliáru, můžete využít herní část kavárny (za vcelku symbolické ceny). Jestli je vám příjemnější kavárna s hudbou, volte Slavii, kde můžete denně od 17 hodin slyšet profesionálního pianistu (a samozřejmě vidět „zelený přelud“ obrazu Pijáka absinthu). V Národní kavárně si užijete stylovou reprodukovanou, o pátcích a sobotách dokonce živou hudbu.

Cafe-Louvre.jpg
Café Louvre, vyhlášená stylová kavárna, jídelna a herna v centru Prahy.

Stačí jen „přeběhnout“ Vltavu přes Most Legií a je tu další skvost – Café Savoy. Tady vám rozhodně doporučujeme nevšední interiér, který podtrhuje památkově chráněný neorenesanční strop s historií z roku 1893. Panuje tu živá kavárenská atmosféra, potkat zde můžete Halinu Pawlowskou nebo Terezu Brodskou, s oblibou si tu dávají „rande“ i politické špičky. Ale to vás rozhodně nesmí odradit!

Cafe-Savoy.jpg
Café Savoy, kde se můžete kochat vzácným interiérem, hýčkat se bohatou snídaní nebo zkusit ovlivnit politické dění v zemi.
Obecni-dum-zvenku.jpgObecni-dum-uvnitr.jpg
Secesní perla zvenku i uvnitř. Obecní dům.
Cafe-Imperial.jpg Zdenek-Pohlreich-2.png
Noblesní podnik, kterému vládne přísný televizní šéf – Zdeněk Pohlreich. Tady, v Café Imperial, se můžete přesvědčit, jaká je Pohlreichova kuchyně v reálu. Zklamáni určitě nebudete.

MŮJ TIP

ŠLÁGR

O půl desáté večer jsme zavítali do kavárny a cukrárny Šlágr. Sídlí v nejstarším domě ve Francouzské ulici na Vinohradech, kulisou je prvorepubliková hudba a skutečným šlágrem jsou místní zákusky. Domácí, chutné, čerstvé, i v tuto pozdní hodinu. A za příjemné ceny. Podle receptů našich babiček je vyrábějí majitelé přímo v suterénu cukrárny a kromě kávy si k nim můžete objednat třeba odvar z babského ucha nebo ostropestřec. A kdybyste to se sladkým přehnali, objednejte si davelské párečky nebo utopence.

Cukrarna-Slagr-zakusky.jpg
Šlágr Šlágru – skvělé vlastní zákusky.

Nádhernou secesní výzdobu najdete ve třech věhlasných kavárnách v centru Prahy. V kavárně Obecního domu na náměstí Republiky se vám možná vybaví scény z filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Bezpochyby zde na vás dýchne atmosféra dvacátých let a možná vás pobaví, že si můžete pochutnat na domácích dortech od cukráře pana Dorta (jak stylové). V kavárně hotelu Evropa na Václavském náměstí najdete jeden z nejzachovalejších secesních interiérů v Praze včetně malovaných oken, dřevěného obložení stěn či svítidel. Zájemci se mohou objednat na komentovanou prohlídku, kdy se dozví o historii celého komplexu. Ten byl známý pod názvem Grand Hotel Šroubek a těšil se věhlasu v celé Evropě nejen díky své kuchyni, ale na tehdejší dobu (rok 1925) i pokrokovým technickým vymoženostem a službám (výtahy, klimatizační systém, zimní zahrada, kadeřnictví…). V Café Imperial Na Poříčí, které v příštím roce oslaví sto let od vzniku, na vás dýchne vzdálený Orient a při troše štěstí tu narazíte na populárního šéfa Zdeňka Pohlreicha, který Café Imperial skutečně šéfuje. Za zmínku určitě stojí i jedinečná kubistická kavárna Grand Café Orient, kterou najdete v prvním patře Domu u Černé Matky Boží na Ovocném trhu. Jejím autorem je Josef Gočár a prvky kubismu najdete nejen ve vybavení kavárny, ale i v jejím sortimentu. Víte, jak vypadá kubistický věneček? Rozhodně není kulatý.

Grand-Cafe-Orient.jpg
Venecek.jpg
V kubistické kavárně Grand Café Orient má i věneček rohy.
Mamacoffee-Minor.jpg
Prosklené výkladce mamacoffee Minor ve Vodičkově ulici s lákavou nabídkou. Pozor – hummus není humus.

Nová vlna kávových nadšenců

Cafe-Sladkovsky.jpg
O Karlu Sladkovském (na obrázku z Café Sladkovsky uprostřed) řekl jeho známější politický sok F. L. Rieger „jediný muž mezi mladočechy, který jedná dle zásad a jemuž osobní prospěch není předním účelem“. Kdy už konečně bude možné naklonovat takové lidi?
Daniel-Kolski.jpg
Zakladatel sítě mamacoffee a respektovaný „živel“ v oboru kávy Daniel Kolský.

Zatímco v předchozích kavárnách můžete obdivovat architektonické detaily a historický genius loci, v těch následujících hraje prim káva a něco jako globální kávová filozofie. Ambicí těchto kaváren je prvotřídní kávu nejen podávat a připravovat ve vlastních pražírnách, ale podporovat pěstování kávy s úctou k životnímu prostředí a lidské práci místních farmářů. Jedním z kávových nadšenců a odborníků je Dan Kolský, mladý majitel kaváren s názvem mamacoffee (tu nejznámější najdete ve Vodičkově ulici). „Mama“ v názvu kavárny symbolizuje matku, pravlast kávy Etiopii, kam se Dan se ženou vydali v roce 2007, aby zcela propadli kávovému dobrodružství. Přestože dnes Dan cestuje po celém světě a hledá další možnosti kávových chutí, Etiopii zůstal věrný sympatickým konceptem první české Fair Trade pražírny. Co to znamená? „S kávou je často spojen nefér obchod. My tímto projektem podporujeme férové podnikání a konkrétní komunity pěstitelů káv, včetně zajištění vzdělání pro děti farmářů,“ vysvětluje Dan. Podobný přístup, profesionalitu a výbornou kvalitu kávy najdete v kavárně s názvem Můj šálek kávy v srdci Karlína, kterou provozuje společnost Doubleshot. Je dílem tří kávových nadšenců, kteří se snaží pozvednout „kávovou kulturu“, včetně alternativních možností příprav kávy. Říká vám něco French Press, Chemex, Vacuum Pot nebo Aeropress? Místní barista vás zasvětí.

Alchymista-na-Letne-zahradka.jpg
Ještě na konci listopadu romantická zahrádka patří do kouzelného mixu kavárny a cukrárny Alchymista na Letné. Stejně tak jako její provozovatelka Patricie a sladěný interiér. Součástí tohoto Letenského Montmartru, jak jej nazývá majitelka Kateřina Ebelová, je i výtvarná galerie a unikátní muzeum kávy.

Alchymista-na-Letne.jpg

Letenský Montmartre

Pokud si chcete vychutnat kávu podle moderních trendů, ale zároveň je vám bližší atmosféra prvorepublikových kaváren a s lehkou nostalgií vzpomínáte, jak kávu připravovali naši předci, zavítejte na Letnou. Najdete tu Muzeum kávy, které je součástí komplexu Letenský Montmartre a zastřešuje spojení kavárny a cukrárny Alchymista, muzea kávy a galerie Scarabeus, kde probíhají výstavy umělců. V kavárně s milou obsluhou vás nadchne pohled do zahrady, místní alchymistické delikatesy i originální šperky a drobné dárečky. Můžete si tu koupit knihu za cenu, kterou uznáte za vhodnou, když se zavážete, že ji přečtete. Nebo naopak můžete do knihovny knížku věnovat. Podává se káva z vlastní pražírny, ale v nabídce jsou i kávovinové náhražky. Je libo meltu, nebo dubovou kávu? Že jste dubovou kávu nepili? Můžete zkusit, připravuje se z pražených žaludů.

Centrum dění

Mlynske-kolo.jpg
Mlýnská kavárna je v bývalém mlýně na Kampě. Mlýnské kolo je funkční a interiéru dominuje originální barový pult od výtvarníka Davida Černého.Kavarna-Mlynska.jpg

Kavárna může sloužit i jako druhý domov, místo až s rodinným zázemím, vyjádření životního postoje. Scházejí se v ní lidé s podobnými zájmy, prioritami, pořádají se akce, ve kterých nápojový lístek hraje až druhé housle. Hned dvě takové kavárny najdete v pražských Vršovicích, kde se skrze kavárny vytvořilo zvláštní podhoubí pro zajímavé projekty, které pak dalece přesahují hranice čtvrti. Jedním z hlavních iniciátorů a tahounů je Ondřej Kobza, majitel kavárny V Lese, který se přiznal, že má až obsedantní potřebu se sdružovat. Ačkoliv pochází z Ústí nad Orlicí, život v pražské kavárně ho naprosto naplňuje a baví. Nevěřili byste, co všechno se V Lese může dít, jaké má Ondřej nápady a plány do budoucna. Nedaleko Café V Lese najdete Café Sladkovský. Osobitý prostor s prvky Orientu v interiéru (dlažba z Maroka) i v jídelním lístku. Možná se budete divit, majitel se nejmenuje Sladkovský, jak by se dalo z názvu kavárny usuzovat (to byl místní obrozenec), ale Michal Mahňák a vybudoval kavárnu s originální představou do posledního detailu.

Kavarna-Kobzova.jpg
Kavárny byly vždy místem setkávání, hovorů, klábosení… Tento účel plní i dnes. Jen ta komunikace je „nějaká divná“.

Další živočišnou kavárnu najdete v půvabném prostředí pražské Kampy, za lávkou přes Čertovku. V Mlýnské kavárně narazíte na zajímavé hosty, tím pravidelným je třeba kníže Schwarzenberg nebo výtvarník David Černý, kamarád majitelů, který pro kavárnu vytvořil originální bar z průsvitné hmoty, ve které jsou zality desítky předmětů darovaných stálými hosty podniku. Barevné a působivé!

Pokud máte rádi kavárny se studentskou atmosférou a nevadí vám kouř, zajděte do Opatovické ulice v centru města. Snad by se měla přejmenovat na ulice Rybí. Najdete v ní totiž Café Rybka a kavárnu Velryba, o kousek dál v Křemencové ulici je pro změnu kavárna Malá Rybka. Café Rybka je současně knihkupectvím, takže si tu můžete pořídit zajímavou knihu.

Cafe-Rybka.jpg
Kavárna a literatura patří už dlouhou dobu k sobě. I v Café Rybka, kde si knihu můžete i koupit.

Tak trochu jiné kavárny

Zřejmě už jste slyšeli o kavárně Potmě, která souvisí s projektem Světluška a podporou nevidomých. V zimě ji sice v Praze nenajdete, ale na jaře se tu zase objeví, než začne putovat po českých městech. Pro ty, co netuší, oč se jedná, nečekejte klasickou „kamennou“ kavárnu, ale pojízdný speciálně upravený autobus. V něm si u kávy nebo čaje vyzkoušíte svět bez světla, zatímco vás obslouží nevidomí. Sympatických projektů a kaváren s tematikou pomoci a začlenění znevýhodněných spoluobčanů je v Praze víc. Na Smíchově najdete kavárnu Mezi Řádky, která zaměstnává na pomocných pozicích lidi s lehkým mentálním postižením. Kavárna je propojena s knihovnou Josefa Nesvadby, knihy jsou tu všude, dokonce je z nich zajímavě vystavěn i prodejní pult. V ulici Ve Smečkách zve kavárna Vesmírna do nekuřáckého bezbariérového prostoru s pracovně tréninkovým programem pro lidi s mentálním postižením a s brazilskou fair trade kávou. Je dokonce přístupná i veškeré zvířeně, a když se budete chtít zabavit, můžete sáhnout po knize či společenské hře. A co takhle Tichá kavárna v Ládví? Tady vás obslouží neslyšící, ale tak docela ticho tu není. Koná se tu spousta akcí – tvůrčí dílny, výstavy, koncerty i promítání.

Kavarna-Bresto.jpg
Kavárna, restaurace, vinárna, bar Bresto ve Štěpánské ulici je vyhlášená skvělým výběrem vín, ke kterým si můžete dát čerstvého divokého lososa a pochopitelně také kávu. Třeba Blue Mountain.

Kavárenský štvanec

Cibetka-Luwak.jpg

KOPI LUWAK

Nic vám to neříká? Jedná se o vzácný druh kávy z Indonésie určený pro opravdové labužníky. Zrna kávy se nesbírají na kávových plantážích, ale ručně z trusu divoké cibetky Luwak. Cibetky jsou kunovité šelmičky, které pojídají zrnka kávy. Domorodí obyvatelé tvrdí, že si vybírají jen ty nejzralejší a nejkvalitnější bobule. Zrna projdou vcelku zažívacím traktem zvířete, přičemž proces trávení zbaví kávu hořkých látek a ta je pak mnohem lahodnější a aromatičtější. Cibetkovou kávu můžete ochutnat v Café barurestauraci Bresto ve Štěpánské ulici, kde se sice převážně specializují na nabídku vín, ale najdete tu i vyhlášené kávy. Pokud si ochutnávku dopřejete, připravte se, že zaplatíte víc, než jste zvyklí. Cena cibetkové kávy je zde 350 korun (v Praze patří přitom k nejlevnějším, jinde ji můžete pořídit i za deseti násobek).

Opak kavárenského povaleče se z vás stane, pokud chcete navštívit všechny zajímavé pražské kavárny. Uštvete se.

Budete chtít zažít atmosféru umělecké bohémy U Zavěšenýho kafe. Přeběhnete do malostranského Café de Paris s výtečnou, jak jinak než francouzskou kuchyní. Zákusek po obědě si dáte U Myšáka ve Vodičkově ulici. Do této cukrárny chodila (jen trošku) mlsat Adina Mandlová, nebo dokonce sám T. G. M. Pokud by se k Myšákovi vrátili dnes, měli by pocit, že se čas zastavil. Cukrárna je po rekonstrukci přesnou replikou předválečného stavu. Ale moc neposedíte. Není čas. Rychle do Cafe-Cafe v Rytířské. Tady je šance na nějakou tu současnou nebo alespoň budoucí celebritu. Nebyla tam? Nevadí, bude v Bohnicích. Ty šťastnější u kávy a dobré muziky v Klubu V. kolona, přímo v areálu psychiatrické léčebny. Ale ani tady nemáte stání. Vždyť jste ještě nebyli v kavárně Kaaba na Vinohradech. Atmosféra padesátých a šedesátých let s veselým a domyšleným designem si vás musí získat. Místo čtvrté kávy si dáte kakao a už míříte do arabského světa kavárny, čajovny a restaurace Dahab. Dáte si vodní dýmku? Počkáte si na břišní tanečnice? Že nemáte čas? Že ještě na skok do Baru Krásný ztráty a do Café Teatr Černá labuť s krásným výhledem a do Rudolfina…

Nechte toho, nebo skončíte ve strašnickém krematoriu. Mají tam pěkný nápojový automat s přeslazenou tekutinou hnědé barvy. Taky káva.

Máme pro vás lepší radu. Vezměte tohle číslo Mojí země, posaďte se do nejbližší kavárny, kde vám bude dobře, čtěte si, povídejte si, usmějte se. Udělejte si chvíli klidu a pohody. V Praze, Brně, Tachově i ve Valašských Kloboukách.

Od toho totiž kavárny jsou.

TAK JAKOU
SI DÁTE?

Espresso – malý šálek silné kávy připravené ve vysokotlakém kávovaru protlačením horké vody přes porci kávy. Klasická porce espressa je 7 g na 30 ml vody. Pro milovníky silné kávy je určena káva ristretto, kde na stejné množství kávy použijeme pouze 20 ml vody. Lungo je dvojitá porce kávy – 14 g na přibližně 50 ml vody.

Cappuccino – správné cappuccino začíná u kvalitního mléka, z kterého našleháme horkou párou mléčnou pěnu. Do šálku s espressem pak přidáme ve stejném poměru teplé mléko a mléčnou pěnu. V mnoha kavárnách se používá ke zdobení cappuccina skořice, kakao nebo čokoláda, popřípadě šlehačka.

Macchiato – obdobná příprava jako u cappuccina, ale použije se pouze espresso a mléčná pěna.

Latte – jeden díl kávy a dva až tři díly teplého mléka.

Turecká (arabská) káva – originální receptura předepisuje rozmíchání porce velmi jemně namleté kávy s vodou, popřípadě i s cukrem a uvedení do varu v klasické džezvě (nádobka z mosazi, mědi, stříbra nebo oceli). Vodu s kávou celkem třikrát přivedeme k varu a necháme usadit, poté můžeme servírovat.

Mocca káva – u nás nepříliš často používaný způsob spočívá v použití speciální dvoudílné šroubovací mocca konvice, v jejíž spodní části je voda a ve středu sítko s kávou. Zahříváním spodní části dojde k varu a horká pára proniká přes sítko do horní části konvice.

Alžírská káva – kávu ozdobíme šlehačkou a přelijeme vaječným krémem, který pozvolna stéká na dno sklenky.

Irská káva (Irisch coffee) – kávu smícháme s třtinovým cukrem a irskou whisky, zjemníme smetanou, kterou pozvolna vlijeme nakonec.

Americano (American coffee) – díl espressa a dva díly vroucí vody – káva, kterou můžeme bez problémů konzumovat ve větším množství.

Frapé (ledová káva) – osvěžující letní káva – do šejkru připravíme rozpustnou kávu, cukr a mléko a důkladně protřepeme. Můžeme zdobit šlehačkou.

Káva s lógrem aneb turek – česká a slovenská specialita, rarita, kterou jinde ve světě nenajdete. Mletou kávu zalijeme horkou vodou a žádné další úpravy. Baristé tvrdí, že osm z deseti doma připravených káv v Česku je právě tureckých. Naopak lidí, kteří si objednají turka v kavárně, dost ubývá. S tureckou, resp. arabskou kávou přitom nemá nic společného. Proč tedy turek? Snad se prý název vžil poté, co se mezi český lid za tureckých nájezdů dostaly žoky kávy jako válečná kořist. Každopádně může být lógr užitečný i po vypití kávy. Můžete si nechat věštit z kávové sedliny nebo ji použít jako hnojivo na kytky.

Buddha-bar-Siddharta-Cafe.jpg
Asijské motivy v elegantním hávu, to je koncept Buddha baru, který slavil úspěch po celém světě. V Praze spatřil světlo světa také luxusní Buddha Bar Hotel, k němuž patří i originální restaurace Siddharta Café. Už z jediné fotografie je vidět, že na Jakubské 7 se hraje gastronomická extraliga.

Kavárna jako prostor pro masáž duše

Jitka Taussiková rozmlouvá o věcech mezi nebem a kavárnou s Ondřejem Kobzou, majitelem několika pražských kaváren a notorickým organizátorem kulturního a společenského dění.

Co pro tebe bylo hlavní motivací pro otevření první kavárny?

Kavarnik-z-Vrsovic.jpg
Ondřej Kobza

Mám obsesivní potřebu sdružovat lidi a organizovat pro ně kulturní akce. Jsem na tom závislý. Baví mě vytvářet to něco ve vzduchu, dráždit synchronicity (podle C. G. Junga nevysvětlitelné setkání dvou nebo více událostí v čase – pozn. redakce). Takhle v našem Café V Lese vznikla spousta projektů, kapel nebo i partnerských vztahů. Kavárna je něco jako spolek, naplňuje se v ní odvěká potřeba lidí sdružovat se, mít klubovnu, kde všechno proberou. Můj typ kavárny se nedá oddělit od učených spolků, univerzity či agory, shromaždiště, kde se filozofovalo. Jsem v Praze proto, že jsem si v Ústí nad Orlicí, odkud pocházím, neměl s kým popovídat. Kavárna není jen o kávě. Milovník kávy udělá kavárnu postavenou na kvalitní kávě. Podle mne je v tomto nejlepším podnikem v Praze kavárna Ema. Také se snažím mít vysokou úroveň kávy – máme kafe z malé pražírny, ale nikdy pro mne prostě nebude na prvním místě. Na prvním místě je pro mne zážitek ze sdíleného – vibrace ve vzduchu, kdy se ztrácím jako kapka v moři, zážitek transu. Důležitá je proměna, nebo alespoň hygiena duše. Tak jako je dobrá masáž těla, je potřeba promasírovat i tu duši.

MŮJ TIP

Kniha-26-kav.jpgKniha kaváren byla vydaná u příležitosti Prague Coffee Festivalu 2013. Podrobně představuje 26 rozdílných pražských kaváren. Když si ji pořídíte (250 Kč), v uvedených kavárnách dostanete kávu zdarma. Takže vás jedna káva přijde na 10 Kč a ještě si počtete. Kniha je k mání v mamacoffee a v kavárnách ji můžete uplatňovat do 1. 4. 2014.

Vidíš nějaký zásadní rozdíl mezi hospodou a kavárnou?

Hospoda je pravdivější, skutečnější. V hospodě nemusí být žádný velký design, ale je tam autenticita. Je lidová a i vkus majitelů bývá lidový. Nevím, zda se dá porovnávat, co má větší význam. Také v ní funguje jakási sociální síť – žijeme v nějaké bublině, ve které se lidé potkávají. V mém okolí všichni volili Stranu zelených, jezdí na kole, řeší intelektuální témata a myslí si, že toto je ten svět, třebaže zbytek světa je zcela jiný. Mé kavárny jsou taková útočiště pro lidi z této bubliny, kteří sdílejí stejný svět. Třeba se i v rámci tohoto diskurzu pohádají, ale také spolu vytvoří či zorganizují věci, které mají přesah přes tuto bublinu a mají vliv na okolí. Takže míra organizování je asi v kavárně větší než v běžných hospodách, kam chodí štamgasti.

V současné době provozuješ kavárny čtyři…

Když jsem se rozhodoval, zda budu dělat v neziskovém, nebo ziskovém sektoru, rozhodl jsem se pro zisk. Ale přemýšlím tak, že tento můj zisk jde zejména na veřejné projekty. Například na projekt Piana na ulici. Mít kavárnu bych ale nikomu nedoporučil, počáteční náklady jsou obrovské a vydělat je na denním provozu je těžké. Mám rád název kavárna, ale jsem také trošku hospoda a klub.

Pro mě je kavárna komunita lidí, se kterými dělám projekty. Teď plánuji například Jukebox na básně ve veřejném prostoru a hned se najdou lidé, kteří se chtějí účastnit a pomoci. Jarda Jágr chytře říká „moje hokejová rodina“, tak i já se svou kavárenskou rodinou mohu leccos dělat, mohu se na ni dokonce spolehnout. Když nám například nařídili odstěhovat piano z Hlavního nádraží, zahltily vedení nádraží okamžitě e-maily a piano bylo do týdne zpět.

Podstatné pro mě je, že naše kavárny a aktivity ve Vršovicích, ale i na Náplavce mění tvář města. Všechny moje aktivity souvisejí se zabydlováním veřejného prostoru. Najednou si lidé najdou cestu, kam by dříve nešli, jdou za akcí, přáteli, dobrou kávou a řeknou si: ano, i tohle je Praha…

TCHIBO NA CESTĚ KE 100% UDRŽITELNÉMU PODNIKÁNÍ

Obchod s kávou neprobíhal v minulosti vždy v džentlmenském duchu. Týkalo se to nejen nakupování a překupování kávy, ale i samotného pěstování, sklizně či využívání pracovních sil. Proto se v současnosti odpovědné firmy a jejich neméně odpovědní zákazníci snaží chovat ohleduplně k lidem a životnímu prostředí.

Tchibo-cernosi.jpgI když si tento odpovědný přístup zaslouží náš respekt u všech zpracovatelů a producentů kávy, opravdový a viditelný efekt má zejména u leaderů v oboru. Příkladem nám může být známá a tradiční značka Tchibo.

Firma Tchibo si je vědoma odpovědnosti, kterou má vůči lidem i životnímu prostředí, a promítá ji do své dlouhodobé firemní strategie již od roku 2006. Snaží se tak zajistit, aby zákazníci mohli dostávat kvalitní praženou kávu a výrobky s puncem značky Tchibo i v budoucnu. Proto dnes již více než čtvrtina kávy Tchibo pochází z trvale udržitelné, certifikované produkce. Tchibo spolupracuje se všemi organizacemi, které udělují mezinárodně uznávané certifikace – Rainforest Alliance Certified™, Fairtrade, UTZ Certified a Bio. 

Tchibo-logo-3D.jpgTchibo-kavove-zrno.jpg

Tchibo-kavova-plantaz.jpgVedle kávy Tchibo přináší každý týden novou kolekcí výrobků spojených s určitým tématem z každodenního života (např. móda, kuchyně, sport, šperky, hračky, zahrada).

I při jejich výrobě dbá nejen na co nejvyšší kvalitu, ale také na dodržování ekologických standardů, i zde zvyšuje např. podíl certifikované bavlny a dřeva. Firma nabízí výrobky z biobavlny a je zapojena do iniciativy „Cotton made in Africa“, vloni prodala 12,8 milionů výrobků z bavlny pěstované odpovědným způsobem.

Tchibo dává po celém světě práci desítkám tisíc lidí. Také se pro ně snaží vytvářet co nejlepší pracovní i životní podmínky. Od pěstitelů a sběračů kávy například v Africe až po prodejce zde v České republice. Únosné pracovní standardy prosazuje Tchibo i u svých asijských dodavatelů.

Že péče o zaměstnance není u společnosti Tchibo jen prázdná proklamace, dokládá letošní nejvyšší ocenění v prestižní české soutěži TOP Odpovědná firma, v kategorii „Pracoviště budoucnosti“. Tchibo Praha za sebou nechalo takové firmy jako Telefónica, Siemens nebo ŠKODA Auto.

Ale vraťme se ke kávě. Aby si zákazníci mohli pochutnávat na lahodné kávě i za pár desítek let, soustřeďuje se Tchibo na více věcí než jen na výslednou vůni a chuť kávy. V oblíbených kávových barech Tchibo od roku 2011 popíjíte výhradně kávu Fairtrade. Z trvale udržitelné zemědělské produkce pochází také všechna káva pro kapsle Cafissimo i pro prémiovou řadu pražené kávy Privat Kaffee.

Kava-Moje-zeme.jpgKávová inspirace pro kuchařinky

KÁVOVÁ ZRNA
230 g práškového cukru, 80 g másla, 30 g kakaa, 1 kávová lžička rumu, lžíce mleté nebo instantní kávy, čokoládová poleva
Cukr smícháme s kakaem a kávou. Přidáme změklé máslo a rum a vypracujeme vláčné těsto. Vytvarujeme malé oválky, uprostřed nožem naznačíme střed jako u kávového zrna. Necháme v lednici ztuhnout 2 hodiny, poté namáčíme v čokoládové polevě.

KÁVOVÉ BONBONY
150 g krystalového cukru uvaříme s 1 dl černé kávy na hustý sirup. Přidáme 150 g mletých ořechů a vymícháme na hustou kaši. Tvarujeme bonbony, které obalujeme v jemně mleté kávě. Dáváme do papírových košíčků.

KÁVOVÁ BÁBOVKA
250 g polohrubé mouky, 250 g práškového cukru, 150 ml teplé vody, 150 ml oleje, 3 vejce, prášek do pečiva, 3 lžíce mleté kávy
Celá vejce vyšleháme s cukrem, po malých dávkách přidáváme mouku s práškem do pečiva a vodu smíchanou s olejem. Nakonec přimícháme kávu. Pečeme ve vyhřáté troubě cca 45 minut na 180 stupňů. Bábovku lze vylepšit přidáním rumu.

 

Martina Kobzová
Pavel Radosta
Pavel Radosta
Café Imperial
Wikimedia Commons
Grand Café Orient
Archiv
doubleshot.cz
Tchibo.cz

Autoři děkují za vlídné přijetí, ochotu a čas personálu ve všech navštívených kavárnách. Děkujeme za zasvěcení do kávového světa od Daniela Kolského, ukázku latte art z rukou Marka Miškaye a ochutnávku cibetkové kávy v Café Bresto. Děkujeme za pohostinnost v kavárně Alchymista a bonusové dortíky na cestu domů z kavárny Šlágr. Kéž by i další extra přílohy byly alespoň z poloviny tak voňavé a chutné.

Téma: 
Regiony
Svět pražských kaváren
Číslo 6/2013
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz