Hlavni-sal-Kunstkammer.jpg
Hlavnímu sálu nové instalace Kunstkammer vévodí bysta císaře Rudolfa II. od Adriana de Vries.

Možná byl trochu blázen. Určitě však byl největší sběratel všech dob. Císař Rudolf II. sbíral vše, co se mu zdálo zajímavé. A to bylo skutečně kdeco – od mušlí přes dvojhlavé trpaslíky v lihu až po Monu Lisu. 

Zurivost.jpg
„Zuřivost“ (slonovina, kolem roku 1610).

Poklad Rudolfa II.

na vás čeká ve Vídni

Pohar-z-orechu-ze-Seychell.jpg
Základem poháru je ořech ze Seychell (Nikolaus Pfaff v Praze roku 1602).

A co sbíráte vy?

Sběratelství tehdy ještě nebylo překultivovaný obor pro bohaté estéty, jak je tomu namnoze dnes. S téměř dětskou radostí renesanční velmoži sbírali kosti dinosaurů i hrací automaty ze zlata, zatímco bodří měšťané doma přechovávali alespoň větvičky mořského korálu.

Sběratelství bylo vlastně první demokratickou zábavou světa – věnovat se mu mohl každý, kdo na to aspoň trochu měl. A není známo, že by tehdejší manželky spílaly svým choťům, že podivné předměty doma straší děti a lapají prach.

Za oněch blahých časů byl svět daleko barvitější než dnes. Běžně se věřilo, že z moře vyvržené narvalí zuby jsou rohy jednorožce (který, jak známo, poslechne pouze čistou pannu – jinak před každým prchne) a bezoárové kameny (konkrementy = produkty špatného zažívání koz, velbloudů apod.) dokážou zneškodnit každý jed. Dokonalé mechanické hračky občas nějakého šikovného mechanika přivedly před inkvizici („musel ti pomáhat ďábel!“) a bylo normální, že brusič vybrušoval nádobu z kusu achátu či malachitu třeba rok.

Rudolf II. si nechal z bezoárového kamene zasazeného do zlata udělat pohár a pevně věřil, že ho ochrání před jedem a dokonce i všemi nemocemi včetně moru (pohár je také ve Vídni vystavený). Připadá vám to naivní? A víte, že ve zlatě zasazený bezoárový kámen je i dnes na seznamu korunovačních klenotů britské královny? Není známo, zda Alžběta II. kámen namáčí do vína, aby si chránila život, jak to dělali její předkové. Rozhodně ho ale bere vážně.

Gobelin-Frantisek-I.jpg
Gobelín zobrazuje francouzského krále Františka I. jako moudrého antického císaře. Není známo, jak se dostal do Vídně.
Pohar-z-narvaliho-zubu.jpg
Pohár z narvalího zubu – dílo známého klenotníka Miseroniho (Praha, po roce 1600).
Merkur.jpg
Bronzový bůh Merkur od Jeana Boulogne (1585, Florencie).

Matka muzeí otevřela náruč

Sbírky Rudolfa II. vznikaly v báječné atmosféře časů, kdy všechno bylo možné a zábavné. Bohužel se nikdy nedozvíme, co všechno v nich bylo. Ani účty se kompletně nedochovaly – přestože víme, že do sbírek císař vkládal nepředstavitelné částky a neváhal se kvůli krásným věcem zadlužovat.

Vladař byl na své sbírky žárlivý a nechtěl do nich nikoho pouštět: proto nemáme žádná svědectví odborníků-současníků. Takže nakonec vlastně jediný zachovaný jasný názor na kvalitu Rudolfových sbírek je ten, který projevil císařův nástupce Matyáš. A to jednoznačně – co mu připadalo cenné, to po smrti císaře hned odvezl do Vídně.

Na fantastické jádro Rudolfových sbírek se tam pak po staletí nabalovaly další drobné kuriozity, sochy, šperky, obrazy apod. Nic ale už nebylo tak velkolepé jako počiny Rudolfovy. Jeho habsburští následovníci na trůnu byli přece jen spíš šetřílkové a i o jejich vkusu se často dalo pochybovat.

Občas něco do sbírky přidat ale bylo věcí cti, putovaly do ní i „nehodící se“ státnické dary a suvenýry z cest. Tak vznikla kolekce mnoha tisíc předmětů nejrůznější kvality i hodnoty: Kunstkammer. Kolegové muzejníci v zahraničí jí napůl obdivně a napůl závistivě říkají „matka muzeí“.

Po deset předchozích let matička muzeí vybírala to nejcennější, co skrývala ve svých kapsářích, a nechávala pro to budovat důstojné expozice. Letos časovaná bomba vybuchla: vídeňské Kunsthistorisches Museum otevřelo novou Kunstkammer, ve které jsou ty nejcennější i nejzajímavější kusy ze světoznámé sbírky.

Cisar-Leopold-I.jpg.jpg
Císař Leopold I. jako vítěz nad nepřáteli (Matthias Steinl, Vídeň cca 1690).

Hračky pro hodně bohaté kluky

Tak jako vloni všichni ve Vídni chodili na výstavy o Gustavu Klimtovi, tak se letos dveře netrhnou v Umělecko-historickém muzeu. Největší zájem pochopitelně budí sál věnovaný přímo Rudolfovi II., s jeho bystou od Adriana de Vries.

Najdete tu „báječné hračky pro hodně velké a bohaté kluky“ – galéru ze slonoviny i s veslaři, plachetnici s posádkou a kapelou či třeba Dianu jedoucí na Kentaurovi. Vše ze zlata, stříbra, drahokamů a perel, vše samozřejmě funkční!

Jak tyhle unikáty fungují, to vám podrobně předvedou iPady s nahrávkami jejich výkonů; v každém z dvaceti sálů výstavy bývají k dispozici aspoň čtyři. Díky nim se podíváte z nezvyklých úhlů i na nejdražší zlatnické dílo světa – slánku od Benvenuta Celliniho – nebo na líbeznou Krumlovskou madonu z časů Karla IV. Či vás snad víc zaujmou žánrové skleněné figurky zachycující muže s jednou nohou a oběšence na šibenici, nebo medvěd-myslivec s odkládací hlavou?

Muzeum je otevřeno od úterý do neděle od 10.00 do 18.00 hod., ve čtvrtek pak až do 21.00 hod. 

Vstupné: dospělí 14 eur, mládež do 19 let zdarma.

Pohar-lod-Diana.jpg
Pohár z rohu nosorožce, mechanická loď a Diana na Kentaurovi.
Ivo Bartík
Kunsthistorisches Museum Wien
Téma: 
Výlety
Poklad Rudolfa II.
Číslo 3/2013
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky