Leto.jpg
Takhle si Mistr představoval Léto. Nádhera, že?

Roku 1860 se v Ivančicích u Brna narodil Alfons Mucha. O sto let později v Ostravě spatřil světlo světa Ivan Lendl. Oba Moravané se proslavili doma – a snad ještě víc v zahraničí. Přes řeku času jsou oba spojeni obrazy krásných žen a květin. Jeden jejich půvab zachytil na plakátech, které tomu druhému učarovaly a skoro všechny je shromáždil. Unikátní sbírku nyní můžeme vidět v pražském Obecním domě. Místo k tomu příhodnější byste v naší zemi hledali jen stěží.

Mucha

znovu dobývá Prahu

Asi i lidé, kteří se ve sportu nijak zvlášť neorientují, znají jméno bývalé světové tenisové jedničky Ivana Lendla. V 80. letech byl chloubou československého sportu a vzorem naší mládeže. „U nás doma se všechno točilo kolem sportu a k umění jsem se dostal náhodou. Když jsem zařizoval svůj první dům, koupil jsem v aukci Muchův obraz a pověsil si ho tam,“ říká dnes Ivan Lendl.

Zmínil se o tom daviscupovému trenérovi Janu Kukalovi a ten ho v roce 1982 seznámil se synem Alfonse Muchy Jiřím. „Provedl mě po svém bytě na Hradčanech, vyprávěl mi o svém otci a ukázal mi některá jeho díla. Nejvíc mi učarovaly plakáty,“ vzpomíná Lendl. „Rozhodl jsem se, že je začnu sbírat.“

Lendl na své rozhodnutí nezapomněl ani po emigraci do USA v roce 1986. Do sbírání se pustil s důsledností a vytrvalostí – vlastnostmi nezbytnými pro úspěšného sportovce – a záhy získal první unikátní plakát, nazvaný Gismonda.

Stavím dům na míru plakátům

Je sympatické, že bývalý tenista ze sebe nedělá znalce umění. Muchovy plakáty se mu zkrátka líbí – a to mu stačí. „Jiří Mucha mi dával tipy na různé aukce, kde by se mohly některé z nich objevit, ale hlavně mi doporučil odborníka Jacka Rennerta z New Yorku,“ řekl nám. Rennertovi se Lendl svěřil se svým záměrem sesbírat všechny Muchovy plakáty. „Jack se mi pak ozval pokaždé, když se objevil nějaký nový, a doporučil mi, zda ho koupit a za jakou cenu. Má na vzniku mé sbírky velkou zásluhu.“

Ivan-Lendl-a-Richard-Fuxa.jpg
Ivan Lendl (vpravo) svěřil péči o svou sbírku unikátních plakátů Richardu Fuxovi.

Získávání nových kousků do Lendlovy sbírky bylo pro Rennerta prací téměř detektivní. Skoro každý měsíc se kvůli tomu z USA vydával na cestu do Evropy, především do Paříže, kde po nich pátral.

Sbírka se rozrůstala, a jak se Ivan Lendl svěřil, dokonce jí přizpůsobil projekt svého domu v Connecticutu. „Například dílo The West End Revue je tak velké, že jsme kvůli němu museli nechat postavit dostatečně velkou zeď nad schodištěm, aby tam mohlo viset.“ Naštěstí se Muchova tvorba líbí také jeho americké manželce i jejich pěti dcerám, takže má pro Ivanovu zálibu pochopení celá rodina. Nejstarší dcera Marika dokonce přijela na zahájení výstavy do Prahy.

Ametyst.jpg
Ametyst, jeden ze série plakátů Drahé kameny.

Je samozřejmé, že bývalá tenisová hvězda za oceánem přijala jiné zvyky, což je znát především na pompě, se kterou výstava vtrhla do Prahy (třeba obří billboardy s textem Lendl – Mucha, které na první pohled vypadají jako reklama na sportovní střetnutí). Podle organizátorů má výstava ambici stát se českou kulturní událostí roku!

Místo konání je vybráno opravdu dobře, protože prostory secesního Obecního domu nesou Muchův rukopis. Malíř po svém vítězném návratu z ciziny „popustil“ uzdu svému vlastenectví a kromě toho, že se pustil do práce na Slovanské epopeji, se také nabídl, že jako dar českému národu bezplatně navrhne výzdobu několika prostor Obecního domu. Učinil tak s nevídanou precizností, když pamatoval i na detaily zařízení, jako třeba osvětlení, vitráže či dělicí závěsy mezi místnostmi. Vše samozřejmě zdarma – je to přece pro vlast…

Emerald.jpg
Smaragd – další ze série Drahé kameny.

Poputuje do Japonska, Číny a Ruska

Ivan Lendl tak daleko nejde a na vystavené plakáty se zadarmo nepodíváte. Zato však je Praha první město na světě, kde ex-tenista svoji sbírku vystavuje. V létě ji jistě navštíví nejen našinci, ale také mnoho cizinců. Lze očekávat nadšené ohlasy především od turistů asijských, kteří už léta Muchu přímo zbožňují. Však už o přenesení výstavy projevilo zájem Japonsko, Čína i Rusko.

Vystavovaná díla jsou rozdělena do tří částí podle období vzniku.

Ta nejslavnější jsou z doby Muchova pobytu v Paříži v letech 1887 až 1904. Nejdříve se tam živil jako ilustrátor knih, učebnic a kalendářů. Pak dostal osudovou zakázku: plakát pro Divadlo Sarah Bernhardtové k představení Gismonda, v němž diva hrála hlavní roli.

Návrh se slavné herečce tak zalíbil, že s umělcem ihned uzavřela smlouvu na šest let. Za tu dobu pro ni namaloval mnoho dalších plakátů, rázem se proslavil a dokonce se stal ztělesněním nového výtvarného stylu. Secese neboli art nouveau začala být nazývána i Le Style Mucha.

Přišel čas na změnu

Po letech úspěšné, leč poněkud monotónní tvorby, v níž se převážně opakují motivy krásných žen na pozadí spletitých přírodních motivů, pocítil umělec potřebu změny. Jeho panslovanské nadšení mu vnuklo myšlenku vytvořit monumentální dílo ilustrující historii Slovanů, které nazval Slovanská epopej, a jako dar je chtěl věnovat Čechům.

Peníze na epopej odjel vydělat do Ameriky, ale finanční zabezpečení projektu nakonec přineslo až setkání s průmyslníkem a mecenášem Charlesem M. Cranem, který slíbil finanční podporu. Tvorba z amerického období tvoří druhou část výstavy.

Díla vzniklá po návratu do Čech – tedy za léta 1910 až 1935 – shrnuje závěrečná část. V té době už se ale plakátům Mucha věnoval jen okrajově. Většinou pracoval na jiných typech zakázek: návrhy bankovek pro novou republiku, grafická podoba první československé známky či dodnes obdivované vitráže chrámu sv. Víta. A pochopitelně se věnoval práci na Slovanské epopeji – na zámku Zbiroh našel prostory dostatečně velké pro instalaci obřích pláten. Toto své vysněné dílo však nedokončil. Zemřel krátce po výslechu gestapem těsně před vypuknutím 2. světové války.

Princezna-Hyacinta.jpg
Tenhle plakát zval na balet Oskara Nedbala Princezna Hyacinta.

Lendlovi chybí jen tři kousky

Na výstavě je k vidění 116 z celkem 119 existujících Muchových plakátů. Ze tří zbývajících jsou dva v muzeích a jeden se pokládá za ztracený.

Návštěvníci ale mohou zhlédnout také na šedesát umělcových originálních litografií, jím ozdobené krabičky od mýdla či obaly od čokolád, kalendáře, pohlednice apod. – secese totiž dávala novou podobu všem předmětům denní potřeby. Musela to být krásná doba, kdy i všední den a obyčejná práce byly krášleny a povznášeny dotekem umělcovy ruky! Dnešní design je přece jen něco jiného…

Milovníci Muchovy tvorby si však aspoň na výstavě či v e-shopu mohou koupit kopie plakátů, výpravnou publikaci o Lendlově sbírce či třeba hedvábný šátek či šál s muchovskými motivy.

Bude-li výstava tak úspěšná, jak napovídají první dny po jejím zahájení, je jasné, že Mucha nejen znovu dobývá Prahu, ale v tandemu s Ivanem Lendlem má šanci dobýt i pořádný kus světa.

Lendl má přitom Muchovy plakáty zřejmě opravdu rád a nemůže bez nich být. Hlavní organizátor výstavy Richard Fuxa totiž prozradil, že pro dobu, kdy originály budou putovat světem, si Ivan Lendl ve svém connecticutském domě alespoň pověsil jejich věrné kopie…

Tereza Lokajíčková
Archiv
Téma: 
Lidé
Mucha znovu dobývá Prahu
Číslo 3/2013
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky