Jezek-zapadni.jpg

Bodlinatá kulička

Ježci a jejich ostnatý kabát zaujali lidi od pradávna. Psalo se o nich už v prvním století našeho letopočtu, později se objevovali v mravoučných bajkách a ještě v 17. století byli řazeni k přírodovědeckým raritám.

Pro většinu z nás je ježek jako ježek. Bodlinatý sympaťák, který se, když jej něco vystraší, v mžiku dokáže změnit na pichlavou kouli. Ti starší z nás si ještě ze školy pamatují, že se mu říkalo ježek obecný. Dnes je to jinak. U nás totiž žijí dva druhy – ježek západní a východní.

„Zápaďák“ má ostny učesané dozadu, na prsou i bocích hnědavou a na břiše světlou srst s podélnou hnědou skvrnou. Na světle zbarvené hlavě nosí „brýle“. Ne kvůli tomu, že špatně vidí – tak se říká tmavohnědé kresbě ve tvaru písmene V táhnoucí se od čenichu k očím. Tělo kryje 7 až 8 tisíc ostnů, jsou 2–3 cm dlouhé, pravidelně tmavobíle pruhované a „učesané“ směrem dozadu. Právě on většinou býval ježkem obecným.

Jablíčka jen výjimečně

Původní obyvatel evropské lesnaté krajiny žil hlavně v listnatých nebo smíšených lesích, v současnosti se stahuje k osadám a vesnicím. Obývá celé Čechy, Slezsko a velkou část Moravy až k Beskydům a k toku Moravy.

Za soumraku a v noci jej lze potkat v parcích, zahrádkářských koloniích, okrajových částech i centrech obcí a měst: prostě všude tam, kde má zaručen dostatek potravy. Malé děti v ježkovi vidí sběrače jablíček, která na podzim napichuje na ostny a odnáší je na zádech do pelíšku. Ježek si však jablko a další sladké plody dá jen příležitostně.

Hlavně jde po hmyzu. Pochutná si na broucích, žížalách, slimácích, ale dokáže ulovit i žábu, ještěrku, hada a někdy i drobného savce. Na jaře si dává vajíčka i mláďátka ptáků z hnízd na zemi. Ježci sice řadu hodin denně prospí, někdy 14 až 15, ale lenoši nejsou. V noci někdy našlapou skoro kilometr, než se nasytí. Denně zkonzumují až 70 g potravy – zhruba desetinu toho, co sami váží.

Jezek-vychodni-1.jpg

Ježek východní má bílou náprsenku a postrádá „brýle“. Hlavní rozdíl od ježka západního je však patrný na první pohled – má ostny rozcuchané do všech stran. Jejich počet se pohybuje kolem 6–7 tisíců. Ani v jejich zabarvení není pořádek – některé jsou bílé či šedé, jiné proužkované.

Také on býval ježkem obecným, ale pochází ze stepí, které kdysi pokrývaly jihovýchod a východ Evropy, a tak víc než jeho západní kolega vyhledává sušší místa v otevřené krajině. Líbí se mu na křovinatých stráních, v sadech i zahradách – velkým lesním porostům se vyhýbá. Ale i jeho najdeme uvnitř vesnic a měst.

Kromě Moravy a Slezska se zabydlel i ve velké části Čech. Hranice jeho výskytu se posunula až do Mostecké pánve, k okraji Doupovských hor i na Plzeňsko. Také on dává přednost živočišné stravě, ale lze se s ním setkat i přes den, obzvlášť když shání potravu, aby před zimou nabral dostatečnou tukovou zásobu na hřbetě pod kůží. V průběhu zimy ježek ztratí okolo 20 % tělesné hmotnosti.

Jezek-vychodni-2.jpg

JEŽEK

Erinaceus europaeus
Erinaceus concolor

 Ježek je souhrnné pojmenování pro užitečné hmyzožravce z čeledi ježkovitých.

 U nás se vyskytují dva druhy – ježek západní (Erinaceus europaeus), řidčeji pak drobnější a živější ježek východní (Erinaceus concolor).

 Ježek západní má hmotnost 0,26–1,3 kg a délku těla 190–310 mm, ježek východní má hmotnost 0,24–1,2 kg a délku 170–185 mm.

 Mezi živočichy střední Evropy je jediným bodlinatým savcem. Žije také v Africe a Asii.

 Sval pod kůží na hřbetě mu umožňuje svinout se do tvaru koule.

 Ačkoliv má malé uši, slyší dobře, i čich má výborný. Zato zrak je špatný.

 V přírodě se výjimečně dožívá přibližně 6–7 let.

 Patří mezi ohrožené druhy zvířat.

Půl roku prospí

Do svých trávou a listím vystlaných pelechů zalezou ježci koncem října, svinou se do kuličky a upadnou do zvláštního strnulého stavu, kdy všechny tělesné činnosti ochabnou. Během zimního spánku jim teplota klesá z 35 °C až na 5 °C. Spánek nebývá nepřetržitý, občas se nakrátko probírají při oteplení. Z hibernace se ježci západní většinou probouzejí v druhé polovině dubna, starší ježkové spí o trochu méně než „mládež“. K ukončení zimního spánku dochází u ježka východního přibližně o jeden měsíc dříve.

Ježci se rozmnožují od dubna do srpna, březost trvá 31–35 dní a samice mívá 4–6 mláďat. Mláďata jsou po narození slepá, vidět začnou zhruba za dva týdny. Ostny mají nejdříve pod kůží, na povrch se proderou za několik hodin nejprve jako bílé, ztmavnou až časem. Hnízdo opouštějí po třech týdnech, kojení trvá až 6 týdnů.

Ježek, ježek, ježek se má, že před tebou ho, milá, bodliny chrání… zpíval před lety ve své písničce Viktor Sodoma. Ale špičaté jehly na hřbetě chrání ježka před predátory, kteří mu usilují o život. Loví ho hlavně výr velký, liška obecná a kuna skalní. Mnoho bodlináčů však zahyne i pod koly aut. V létě jsou totiž lákáni k silnicím, jejichž povrch udržuje dlouho do noci vyšší teplotu, což přitahuje značné množství hmyzu.

Dupe, funí, mlaská

K večeru a v noci nás může ježek pěkně vyděsit. To když je slyšet, jako by se někdo prodíral křovím, dupal a přitom ještě funěl. Záhadné zvuky vydávají ježkovy ostny, když se sune trávou a spadaným listím při cestě za potravou. Někdy se ještě přidá hlasité mlaskání: to když ježek narazí na chutné sousto.

Zabiják zmijí

Občas se říká, že ježci jsou odolní vůči zmijímu jedu. Pravda to není. Důvodem jejich vítězných klání se zmijemi jsou špičaté ostny a rychlé, přesné reakce i ostré zuby. Had s ježkem se potkávají spíš výjimečně: bodlináč je přece jen noční tvor. Ale pokud na zmiji narazí, zaútočí a většinou ji zabije.

Ivo Podskalský
Jaroslav Vogeltanz
Téma: 
Příroda
Bodlinatá kulička
Číslo 5/2013
| |

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

9. 12. 2017

Broumovsky-klaster_souhrn.jpg

9. 12. 2017

..třeba v Plzni, na Valašsku nebo v Orlických horách a Podorlicku.

Stránky