Alois-Rasin-bankovka.jpg

Trval na koruně podložené zlatem. Dnes by ho bankéři hnali bičem!

Alois Rašín

přežil rozsudek smrti

Pak ho zavraždili

Mapka.jpg

MÍSTO ZLOČINU

Před bytem Aloise Rašína v pražské Žitné ulici.

DATA A FAKTA

ROK: Dne 18. února 1923 ministra Rašína střelil do zad anarchokomunista Šoupal.

KDO PROTI KOMU: Tvrdý a důsledný národohospodář proti zdivočelému mladíkovi.

DŮSLEDKY: Bezprostředně žádné. Měna první republiky zůstala pevná skoro přesně tak, jak si to Rašín představoval.

ZAJÍMAVOSTI: Vzápětí po vraždě obyvatelé Rokycan spontánně pojmenovali novou část svého města Rašínov. Rašínova manželka Karla byla sestrou slavného lékaře Jana Janského.


MOJE ZEMĚ č. 1/2013

Vyvraždění Slavníkovců: státotvorný zločin? Kdo dal rozkaz k pobití celého rodu?

MOJE ZEMĚ č. 3/2013

Václav III.: poslední z Přemyslovců. Zemřel v Olomouci v roce 1306.

MOJE ZEMĚ č. 4/2013

Albrecht z Valdštejna: málem králem. Kdo stál za jeho vraždou v Chebu roku 1634?

 

Novy_serial_0.jpg

PŘÍŠTĚ

MOJE ZEMĚ č. 6/2013

T. G. Masaryk: úsměv ho zachránil. Kdo vlastně vyslal ruského emigranta Gorguleva, aby v roce 1926 zastřelil „tatíčka Masaryka“?

MOJE ZEMĚ č. 1/2014

Jan Masaryk: dozvíme se pravdu? Zahynul v březnu roku 1948 po pádu z okna Černínského paláce. Je několik teorií, jak a proč k tomu došlo…

Muž s přísným pohledem a pečlivě sestřiženými vousy patřil k nejcharakternějším politikům, jakými kdy byla naše země obdařena. I to byl jeden z důvodů jeho předčasného tragického konce. Co asi ještě mohl vykonat, kdyby se nedožil pouhých 56 let? To on je autorem výroku „za práci pro vlast se neplatí“.

Tahle slova budila hysterické záchvaty smíchu už mezi politiky Rašínovy epochy. A což teprve dnes, kdy politikové chápou volby pouze jako rozdělování kořisti, již pak mohou drancovat, jak chtějí!

Maffie mu vynesla oprátku

To Rašín byl idealista a čistý člověk. Narodil se jako deváté dítě chudého pekaře a malorolníka v Nechanicích, malé obci u Hradce Králové. Neměl to v dětství jednoduché, také vzdělání pro něj bylo méně dostupné než pro děti z majetných rodin.

Původně chtěl být Alois lékařem. Chatrné zdraví mu však neumožnilo náročné studium – proto se stal právníkem. Poctivě a klopotně se pak prodíral světem české politiky, ve kterém se pokoušel najít pro sebe místo. Byl bytostný „homo politicus economicus“ – po celý svůj život.

Napřed se to projevilo chytrou a odvážnou brožurou České státní právo, již vydal hned v roce své promoce – 1891. Už o tři roky později byl Rašín za svou politickou činnost ve slavné Omladině zbaven titulu JUDr. a odeslán na dva roky na plzeňské Bory. Houpačka osudu zařídila, že v roce 1895 putoval Rašín na amnestii z basy ven a titul dostal zpátky.

Nemá cenu podrobně sledovat jeho další složitý politický vývoj: důležitý je až rok 1911, kdy byl zvolen poslancem Říšské rady (za Klatovy). A poté rok 1916, kdy byl Rašín za účast v odbojové organizaci Maffie zbaven mandátu, svého titulu a dokonce odsouzen k smrti! To byl ten slavný proces, který poslal na šibenici kromě Rašína i Kramáře, Červinku a Zamazala: všechny za velezradu a vyzvědačství.

Karel I.: běžte domů

Podle dobových svědectví právě Rašín přijal rozsudek smrti nejstatečněji ze všech: dokonce se prý při jeho čtení smál. To už se samozřejmě ke strohému profilu ekonoma moc nehodí – ale budiž. Na smrt čekal Rašín v jedné cele s Kramářem: oba seděli v Moellersdorfu, jedné z nejtvrdších c. k. věznic. Jak se ale válka pro Rakousko-Uhersko vyvíjela stále méně příznivě, snižoval se i trest pro české maffiány. Napřed na deset let vězení, a poté co zemřel František Josef I., nový panovník Karel I. české odbojáře úplně amnestoval. Za zmínku stojí, že nežádali o milost – byli připraveni přijmout svůj trest.

Důkladná rakouská byrokracie mimochodem po amnestii nezapomněla Rašínovi vrátit jeho titul JUDr.

Ještě v průběhu války se „čtveřice zpod šibenice“ stala pro Čechy legendou, národními hrdiny. Všem proto připadlo samozřejmé, že po zhroucení monarchie stáli ti čtyři – plus pár dalších – u zrodu československé republiky. Rašín dokonce napsal její první zákon.

V historicky první československé vládě byl pro Rašína rezervován prestižní post ministra vnitra. On ale raději požádal o místo ministra financí. Na něm odvedl skvělou práci. To Rašín položil pevné základy naší meziválečné měně, která byla svojí tvrdostí proslulá po celé Evropě! (Za čs. pětikorunu vás tehdy v Benátkách gondoliéři hodinu vozili a zpívali jak o duši. Zkuste udělat stejný „kšeft“ dnes.)

Rašín mimořádně rychle a obratně zajistil uzavření státních hranic a okolkování c. k. měny, která v té době byla na našem území. Peníze na účtech, jež mohly tropit neplechu, nechal „zamrazit“ ve formě nucené (!) státní půjčky. Není divu, že na Rašínovy metody Václav Klaus vzpomínal se slzou v oku.

Má nábřeží.
Ale zlato je pryč

Pevné názory politické přivedly Rašína pod šibenici – pevné názory ekonomické pak na mušku vyšinutého anarchokomunisty Josefa Šoupala (19). Rašín totiž odmítal inflaci a trval na tvrdé měně, pokud možno beze zbytku kryté zlatem.

To se samozřejmě nelíbilo politikům, kteří nejraději každou potíž vyřeší (odloží) roztočením rotaček na peníze. Tak dlouho proti Rašínovi brojili, až vzal Šoupal revolver a nešťastného ministra zbaběle střelil do zad (dostal za to 18 let vězení). Učinil tak prý proto, že politik „zavinil inflaci a bídu národa“.

Ubohý Rašín po zásahu do páteře ochrnul a ještě šest týdnů krutě trpěl, než na rozsáhlou sněť a sepsi zemřel. To kvůli zastřelenému ministrovi – vlastně jedinému našemu státníkovi, který prokazatelně zemřel po atentátu kvůli svým názorům – byl bleskurychle přijat zákon na ochranu republiky. Další ústavní činitele už ochránil – Rašínovi ale v ničem nepomohl.

Snad by ho aspoň potěšilo, že se jeho portrét od Alfonse Muchy ocitl na bankovce a že po něm v Praze pojmenovali pěkný kus vltavského nábřeží. Které se ovšem poté jeden čas jmenovalo Heydrichovo, pak zas Rašínovo, pak Bedřicha Engelse – a nyní opět Rašínovo.

Určitě by však Rašína rozzuřilo k nepříčetnosti, že pánové z národní banky v 90. letech minulého století ve špatný čas a za špatné peníze rozprodali většinu českého zlatého pokladu. Místo něj se teď naše měna opírá o „koš“ cizích měn s pohyblivými kurzy. Stalo se přesně to, co Rašín nechtěl. V širších souvislostech o to ale usiloval vrah Šoupal…

Ivo Bartík
Wikimedia Commons
Téma: 
Historie
Alois Rašín přežil rozsudek smrti
Číslo 5/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz