U-sousedu_mapka.jpg

Hádejte, kolik piv vypije průměrný návštěvník „pivní olympiády“? Jeden máz, tedy dva půllitry. Mezi návštěvníky se ovšem počítají i rodiny s malými dětmi.

Oktoberfest

Oktoberfest-holka.jpg

Víte, která lidová veselice je největší na světě? Mnichované mají jasno: náš Oktoberfest! Kam se na nás hrabe karneval v Riu, tvrdí bodří Bavoři. Během šestnácti dnů, po něž „pivní nebe“ trvá, navštíví letos slavnou Tereziinu louku téměř sedm milionů hostů, z nichž každý si dá v průměru 1,1 litru (tedy cca máz) pěnivého moku (alko i nealko, to statistika nerozlišuje).

Letošní „O-fest“, který za pár dnů skončí, byl obzvlášť slavnostní. Šlo totiž o jeho 180. ročník! Jak je to možné, když se přece tahle pivní velkosláva poprvé konala už v roce 1810? I na svátku tekutého chleba se bohužel podepsaly dějiny: po čtyřiadvacetkrát se nekonal kvůli válkám a epidemiím cholery (jež ovšem nezpůsobil skvělý bavorský mok).

Začalo to velkolepou svatbou

Na počátku všeho stála svatba korunního prince Ludvíka a princezny Terezie Sachsen-Hildburghausen v roce 1810. Konala se na loukách před hradbami Mnichova, které byly při té příležitosti překřtěny na Theresienwiese – Thereziinu louku, zkráceně dnes jen Wiesn. Tehdy také poprvé zazněla slavná otevírací formulka slavnosti: „O’zapft is“ – je naraženo. Hurá k sudům!

Bodří Bavoráci pak tuhle svatební oslavu začali každoročně opakovat a pěstovat si ji jako korunu svého pivního požitkářství. Prvních pár ročníků se ještě při O-festu jezdily koňské dostihy. Ty ale byly záhy pro nezájem zrušeny. Kdo by chtěl fandit klusákům, když se právě naráží čerstvý sud a okrajuje maso z celý den pomalu opékaného vola?

„O’zapft is“ je naraženo!

Oktoberfest-obri-hala.jpg
Obří haly plné návštěvníků, cinkot tuplákových sklenic s mázy skvělého piva, bavorské kroje a dobrá nálada. Sečteno a podtrženo = mnichovský Oktoberfest.
Mnichov.jpg
Pohádkové kulisy starého Mnichova.

Zatímco po kdysi tak propagované říjnové revoluci už dnes neštěkne pes, říjnový pivní svátek v Mnichově se stal světovým pojmem. Je to vlastně jakýsi kříženec naší matějské pouti a celostátních dožínek: to vše ale vynásobeno stovkou. Navíc je tu ještě okolnost nikoli nepodstatná – zatímco v našich končinách při podobných příležitostech stále platí filmová hláška „To zas bude v alejích nablito!“, Bavorům se jaksi daří držet kulturnější úroveň.

Snad to bude i tím, že máz piva zde stojí téměř deset euro, tedy 250 korun (každý rok je cena o pár centů vyšší). Kdo si k tomu dá půlmetrový super-preclík za 150 korun, ten asi další konzumaci dobře zváží. Na našich veselicích je pivo přece jen až pětkrát levnější.

Každý vůl tady má své jméno

Pro potomky Balouna či břichaté Breughelovy jedlíky je v Mnichově učiněný ráj. Začíná už u vchodu do areálu, kde tradičně stojí špalír „Brotfrauen“ – „chlebových žen“. Jejich nůše jsou plné preclíků, housek a tyčinek: vše pořádně slané a v nadživotní velikosti. Někteří hosté už svoji Brotfrau znají léta a ta zase zná jejich chutě – zvláště když dotyční na O-fest chodí každý den.

Tím ovšem kulinární orgie pouze začínají. Na hosty – zvláště ty s labužnickými sklony – zde každoročně čeká milion ředkviček, přes půl milionu grilovaných kuřat, 300 000 nožiček párků, spousta pálivých grilovaných ryb, čerstvě vyuzených lososů a hlavně: 120 celých volů a 90 telat.

Nebozí zástupci rodu přežvýkavců jsou v hale Spaten-františkánského pivovaru tradičně opékáni vcelku na obrovských rožních a jejich maso je okrajováno, až dokud nezbude holá kostra. U každého kusu hovězího dobytka je strávníkům také sděleno jeho jméno i věk – vědí tedy, že okusují třeba nohu dvouletého Maxe. Noční můra vegetariánů! Pro ty jsou ovšem na O-festu připraveny zase jiné lahůdky.

V šestnácti velkých halách na louce Wiesn čepují své pivo největší a nejstarší mnichovské pivovary. Do takové haly se vejde až deset tisíc návštěvníků. Představte si ten bzukot, to masové ťukání tisíců mázů a ryčnou dechovku.

Určitě se nezapomeňte zastavit v hale augustiniánského pivovaru – je v Mnichově nejstarší a pořád ještě čepuje své pivo z dřevěných sudů! Nepřehlédněte ani unikátní halu střelců z kuší: je celá zařízená v alpském stylu. Každoročně se v ní koná šampionát německých střelců z kuše – místních Vilémů Tellů. Každé tři roky pak v rámci velké zemědělské výstavy zavítají na Tereziinu louku i kapitální volové, prasnice a další chlouby místních sedláků. To je ale jen doplňkový program.

Oktoberfest-ruske-kolo.jpg
Na Oktoberfestu se může hlava zatočit nejen z piva.
Oktoberfest-dechovka.jpg
Průvody a ryčná dechovka patří ke slavnostem piva v Mnichově stejně neodmyslitelně jako obří preclíky nebo pečení mladí volci.

Myší cirkus.
Kočkám vstup zakázán!

Výčepy se na Wiesn tradičně otevírají v deset hodin ráno, pípy se pak zakrývají večer o půl jedenácté. Speciální stany věnované kávě a vínu ovšem mohou mít otevřeno až do jedné hodiny v noci.

Většina piv zde čepovaných má chlapáckou sílu 13 stupňů (ale jsou k mání i v nealko-verzích). Rovněž tak ve dne v noci vyhrávající bavorské dechovky mají pořádný říz. O-fest se ovšem ze všech sil snaží, aby nebyl pouze svátkem „pivních sportovců“, nýbrž místem, kam se s chutí vydá celá rodina na celý den.

Většina piv zde má chlapáckou sílu 13 STUPŇŮ … ale jeden MÁZ stojí 250 KORUN.

Letos zde proto bylo už 173 atrakcí – na 90 % z nich buď skutečně pochází z 19. století, nebo aspoň bylo vyrobeno ve stylu retro. Čeká vás tu třeba tradiční Flohzirkus – Bleší cirkus, který rozesmával už prapradědečky před dvěma sty lety. Jeho modernější variantou, i když mladší jen o pár let, je Myší cirkus. V tom prý vystupují tři stovky šedivých umělců – pozor, kočkám vstup zakázán!

Je tu Ďáblovo kolo stejně jako Ruské kolo, stařičký kolotoč Krinoline a možná ještě starší Houpačka čarodějnic (Hexenschaukel), dávná horská dráha Zugspitzbahn i její mladší sestra Cobra.

Modernější dobu zastupuje „největší mobilní věž na bungee-jumping“, hi-techová atrakce Pirátská dobrodružství i supermoderní elektrická autíčka, s nimiž se tak krásně naráží do autíček kamarádů.

A nezapomeňte si v prodejně suvenýrů na památku koupit legrační plstěný klobouček-tralaláček, který se kromě tradiční zelené barvy prodává i ve speciálních provedeních pro každý daný rok! Na O-festovské verze bavorských krojů si ale přece jen asi netroufnete – i když spousta lidí si je zde nadšeně pořizuje. Dokonce i turisté až z Austrálie!

TAK NA ZDRAVÍ!

Věděli jste, že po vzoru Oktoberfestu se ve světě pořádají zhruba dva tisíce obdobných pivních slavností? Některé samozřejmě i u nás.

 Logo slavnosti tvoří dva pivní mázy vyzdobené úsměvem. Pro Mnichovany ho vymyslel britský designér Alan Fletcher.

 Na stránce www.muenchen.de najdete řadu pozoruhodných videí z O-festu. Dozvíte se tu třeba vše o střílení z kuše, které písně byly hity posledních ročníků či kde najít ztráty a nálezy.

 Za vyslechnutí i zhlédnutí stojí zajímavé historky číšnic a prodavaček občerstvení, módní novinky ze světa sexy-dirndlů stejně jako rychlokurz umění malby na perníková srdce. To vše je rovněž na webu města Mnichova. K tomu pak i zvláštní stránka videopozdravů, do níž se můžete zapojit také vy!

 Stan označovaný jako Herzkasperl láká na bavorské lidové tance a písně, stan Tradition zase na místní starobylé kulinární poklady. To ale ještě zdaleka není všechno – mezi pivními halami najdete i loutkové divadlo anebo třeba velodrom, po jehož dráze se můžete svézt na legračních stařičkých bicyklech.

 Zahajovací průvod Oktoberfestu vede „Muenchner Kindl“ – mnichovské dítě. Tento symbol města se vyvinul z původního městského znaku – mnicha. K Oktoberfestu patří od roku 1887. Původně šlo o chlapečka v mnišské kutně, pak o postavičku „genderově neutrální“, nyní by to měla být mladá dívka.

Mnichov-Allianz-arena.jpg
Mnichovská fotbalová aréna je domovským hřištěm letošního nejlepšího evropského fotbalového klubu Bayernu Mnichov. Vzhledem k domácím úspěchům mistrovské fotbalové Plzně se nabízí otázka, jestli pivo nemá na nejoblíbenější hru na světě nějaký magický vliv.
Ivo Bartík
Deutsche Zentrale für Tourismus e.V. a BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH
Téma: 
Regiony
Oktoberfest
Číslo 5/2013
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky