Zikmund-1.jpg
Ing. Miroslav Zikmund

V naší rubrice představujeme Čechy, kteří přinášejí ze svých výprav, expedic a pobytů ve vzdálených zemích zajímavá a cenná svědectví.
Ing. Miroslav Zikmund je v tomto směru, troufám si tvrdit, nepřekonatelným rekordmanem. Spolu se svou zrcadlovou polovinou Jiřím Hanzelkou předali v roce 1995 Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně unikátní dokument o životě na pěti kontinentech. Svědectví o světě, který se vzpamatovával z ničivé války, kde se měnily hranice států, míchaly národy. O světě, který ještě skrýval bílá místa. 

Zvláštní zpráva

o světě

V roce 1965 sepsali cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka Zvláštní zprávu č. 4 – nijak nepřikrášlený popis tehdejšího stavu země, která si pletla dnešky se zítřky – Sovětského svazu. Z dnešního pohledu naivní snaha o otevřenost se nesetkala u stranického vedení zrovna s vřelým přijetím.
Natož u komunistického papeže – Leonida Brežněva. Od vězení naše cestovatele uchránila jen ohromná popularita a respekt veřejnosti. Několikastránkovou Zvláštní zprávou č. 4 a neohebnou poctivostí si Hanzelka se Zikmundem život velmi zkomplikovali. Desetitisíce stran poutavé, pravdivé a historicky nesmírně cenné zprávy o světě po druhé světové válce jim však postavily pomník, který už žádný generální tajemník ani sebehloupější vandal nezničí.

ING. MIROSLAV ZIKMUND

Narozen 14. února 1919 v Plzni.

Zikmund-a-Hanzelka.jpg
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.

 Během studia Vysoké školy obchodní, přerušeného druhou světovou válkou, se potkal s Jiřím Hanzelkou, se kterým ho pojil společný životní sen – cestování.

22. 4. 1947–1. 11. 1950 absolvuje dvojice Zikmund a Hanzelka svoji první velkou cestu – po Africe a Americe. Výsledkem jejich cesty jsou tři celovečerní filmy, devět cestopisných knih, stovky rozhlasových a novinových reportáží a desetitisíce fotografických záběrů.

22. 4. 1959–11. 11. 1964 uskuteční oba muži svoji druhou cestu, tentokrát na východ, do Asie. Z cesty vytěží dalších osm knih, film Je-li kde na světě ráj a „díky“ Zvláštní (bohužel pravdivé) zprávě č. 4 o tehdejším Sovětském svazu si vyslouží i zatracení a „klatbu“ tehdejšího režimu.

Po roce 1989 pokračují v publikační práci, Miroslav Zikmund opět cestuje, oba získávají řadu oficiálních vyznamenání, jejich přednášky a veřejná vystoupení opět přitahují obrovskou pozornost pamětníků i posluchačů o několik generací mladších.

V roce 1999 se uchyluje nemocný Jiří Hanzelka do ústraní a v roce 2003 bohužel umírá. Miroslav Zikmund dodnes ve svém zlínském domě pracuje na uspořádání společného fotografického, písemného i dokumentárního archivního materiálu neuvěřitelného rozsahu. Tvoří ho 120 tisíc negativů, 150 filmů a 150 krabic dokumentů, výstřižků, příprav cest, zápisků…

Za dvojicí H+Z zůstává dosud více než 6,5 milionu výtisků knih v jedenácti jazycích, čtyři celovečerní filmy, třináctidílný televizní dokument, několik velkých výstav, více než tisíc rozhlasových reportáží a novinových článků. Zatím poslední kniha Legenda Z+H vyšla před loňskými Vánocemi. 

Jak to začalo

Zikmund-Nova-Guinea-1962.jpg
Nová Guinea, 1962
Zikmund-2.jpg
Pečlivosti a odpovědnosti, s jakou Miroslav Zikmund připravuje materiály do tisku, by se mohli učit všichni současní autoři (včetně autora tohoto článku). Zde nad korekturou knihy Past na rovníku.

Po gymnaziálním studiu nastoupil Miroslav Zikmund na Vysokou školu obchodní. Studium přerušila druhá světová válka, titul inženýra získal rok po ní. Už během okupace spřádali se spolužákem Jiřím Hanzelkou cestovatelské sny a plány, ovšem velmi racionálně, cílevědomě a systematicky. Studovali jazyky, pídili se po jakýchkoli věrohodných informacích, shromažďovali dostupné mapy. Jedním z cenných zdrojů, jak vzpomíná Miroslav Zikmund, byl i časopis National Geographic. Po dokončení studia se pustili do nekončící korespondence nutné pro získávání povolení a cestovních dokumentů u nás i v zahraničí. Možná nejtěžší úkol čekal budoucí cestovatele v kopřivnické Tatrovce. Přesvědčit vedení továrny, aby jim svěřilo jeden z nejlepších českých automobilů všech dob – Tatru 87. Zarputilost, cílevědomost a připravenost obou mladých inženýrů zapůsobila, spolu s faktorem, který podle pana Zikmunda určuje běh života a který pojmenovává jako „přesný soubor náhod“.

Hanzelka a Zikmund vyrazili z Prahy na jih 22. dubna roku 1947. Na oba cestovatele a jejich stříbrnou tatru čekalo (víme díky pečlivě vedeným záznamům) 48 zemí a 61 357 kilometrů. Cesta trvala přesně 1290 dnů, domů dorazili 1. listopadu 1950. Vrátili se do země „převrácené“ Klementem Gottwaldem, země, která se naopak začala světu uzavírat. Reportáže, které přivezli Hanzelka se Zikmundem, proto působily jako zprávy z jiné planety. První cestopis – trojdílná Afrika snů a skutečnosti – se stal senzací. Jeho četba zůstává i po desetiletích opravdovým zážitkem a zdrojem poučení. Kdo z nás například ví, jak se dnes jmenuje Bečuánský protektorát? Afrika vydala na další tři knížky a dva dlouhometrážní filmy. Cestovatelé projeli Afrikou ze severu až do Kapského Města, tam se nalodili a na vlastní kola tatrovku postavili v argentinském Buenos Aires. Latinskou Amerikou se probíjeli do Mexika, kde jejich první velká cesta, oproti původním plánům, skončila. Zřejmě nejznámější knihou z této části cesty je dobrodružstvím a nebezpečím prokvetlá výprava Za lovci lebek. Popis setkání s divokými Šuáry a jejich neobvyklými obřady, včetně vysoušení hlav zabitých nepřátel do děsivých miniatur – tsants, patří dodnes ke vzorům dobrodružného, přesto citlivého a věcného cestopisu.

Zikmund-Kyrgyzstan-1964.jpg
Kyrgyzstán, 1964, národní hra – přetahovaná o hlavu kozla.
Zikmund-Jeruzalem-1959.jpg
Jeruzalém, 1959

Druhá cesta začala jako ta první, tedy 22. dubna, tentokrát roku 1959. Vedla přes Balkán, Přední východ, Indii, Indonésii až do Japonska a asijské části Ruska. Také návrat na konci roku 1964 byl triumfální a oba cestovatelé i jejich dílo šli doslova „na dračku“. Až do nástupu normalizace. Ještě poslední knihy Světadíl pod Himálajem vyšlo neuvěřitelných 120 tisíc výtisků. Do distribuce už však šel Světadíl s přísným pokynem „nepropagovat, nevystavovat…“. Následující cestopis Cejlon – ráj bez andělů už měl náklad 44 kusů. Rozmnožených na psacím stroji, díky vynálezu zvanému lidově kopírák. Ilustrace? Ruční, pastelkami. Ilustrátor? Ludvík Vaculík. Nenormální normalizace poslala oblíbené autory do sociálního vyhnanství.

Zikmund-Tatra-87.jpg
Stříbrná Tatra 87 na cestě Afrikou. Na druhou cestu se vydali Hanzelka se Zikmundem v tatrováckých speciálech 805, volba to ovšem příliš šťastná nebyla.
Zikmund-3.jpg
Veřejná vystoupení, přednášky, besedy Miroslava Zikmunda jsou plné energie, moudrosti i humoru. Festival Go Kamera, 2009.

H+Z-H

Nelítostný vzorec se naplnil v r. 2003. Jiří Hanzelka se vydal na definitivně poslední cestu.

Miroslav Zikmund dodnes píše a vydává knihy, v jejichž hlavičce je vždy dvojice autorů všech textů i fotografií: Hanzelka – Zikmund. Tak, jak se kdysi dohodli a jak celý život dodržovali.

A na dílo smrt nárok nemá.

Miroslav Zikmund oslavil 14. února bez velkých fanfár devadesáté třetí narozeniny. Vzpřímený, s jasnou myslí a za pracovním stolem. Popisuje, třídí a doslova cizeluje archiv H+Z, historický poklad s velkou budoucností. V rozhovoru s cestovatelem Rudou Švaříčkem se svěřil, že ještě nenapsal závěť. Myslím, že napsal. Ta závěť není určena notáři, ale všem, kdo tuší, že za humny je ještě jiný svět, že paměť má cenu soli a pravdivé svědectví sílu beranidla.

Miroslav Zikmund dodnes píše svoji nekončící Zvláštní zprávu. Uvěřitelnou zprávu o světě, který poznal lépe než většina z nás svoji čtvrť.

Zikmund-Libanon-1959.jpg
Libanon, 1959
Zikmund-Cejlon-1961.jpg
Cejlon, 1961
Pavel Radosta
Pavel Radosta
Jitka Taussiková
Archiv H+Z, Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Poděkování Ing. Miroslavu Zikmundovi za krásná setkání a souhlas s publikováním fotografií z Archivu H+Z, Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Barevné fotografie Pavel Radosta a Jitka Taussiková. V článku je citována kniha J. Hanzelka, M. Zikmund, R. Švaříček – Past na rovníku – Tajemná Indonésie.

Téma: 
Lidé
ZIKMUND: Zvláštní zpráva o světě
Číslo 1/2012
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 54 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz