Karel-v-kranasech.jpg

Tiché kroky

mořem a lesem

Několikrát ročně se potápěč a fotograf Tomáš Kotouč (45) vydává na místa, která jinak známe především z dokumentů BBC a National Geographic. Žraloci, velryby, lidé netknutí globalizací. To je to, co na svých cestách hledá. Na Galapágách, v Indonésii, v Mosambiku, na kolumbijském Malpelu, na souostroví Palau, na poloostrově Valdez…

TOMÁŠ KOTOUČ

Narozen 4. ledna 1967 ve Znojmě.

Profilovka.jpg

 Vzdělání: sportovní gymnázium.

Zájmy: potápění, žraloci, velryby, expedice za civilizací netknutými lidmi, horské kolo, běžky, volejbal, kytara.

Zakladatel potápěčského klubu Tethys, s nímž pořádá potápěčské expedice a návštěvy domorodců.

Fotí podmořské živočichy a lidi vzdálených kultur.

Mistr republiky v podvodní fotografii v rámci festivalu PAF Tachov.

Vítěz českého kola National Geographic za ocas velryby jižní na Valdezu.

Jeho fotografie byly v roce 2010 vystaveny v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci.

Zakladatel webu www.zraloci.cz – pozorování a atlas žraloků.

Pravidelně navštěvuje Galapágy, ostrov Malpelo, Palau, Mosambik, Jihoafrickou republiku, Azorské ostrovy.

Už na základní škole se Tomáš Kotouč – zvaný Kóta – projevoval jako „objevitel“. Nezapomenutelně jeho lásku k přírodě podpořilo dětství prožité v Podyjí, kdy největším štěstím pro školáka byly dlouhé procházky přírodou, během nichž mohl spatřit třeba ještěrku zelenou nebo nějakého hada.

Potápěčský klub Tethys, svou nynější práci a vlastně svůj celý svět, založil Kóta spolu s kamarádem v roce 2003. Když zjistil, že se pořádáním potápěčských expedic může živit, opustil dosavadní práci a dal se do jejich organizování naplno.

Tomáš miluje přírodu neposkvrněnou, civilizací netknutou – takovou, jak se na Zemi sama narodila. A takovou se ji snaží zachytit na fotografii i ukázat svým přátelům a klientům.

Jsou to především Galapágy – žraloky, karetami, tučňáky, lachtany a delfíny se to tam jen hemží a zvířata jsou velmi krotká, což dovoluje, focení z blízkosti. Jak na souši, kde se vyhřívají leguáni, poskakují terejové modronozí, v trávě jsou dvousetkilové želvy sloní a fregatky pyšně nafukují svá červená hrdla, tak pod hladinou, kde je možné vidět stovky kladivounů nebo nádherné puntíkované žraloky velrybí. Tito mírumilovní tvorové živící se planktonem dosahují délky až 15 metrů.

Roztomilé obry lze zblízka pozorovat i v Mosambiku, kde se za nimi pořádají šnorchlovací výlety. Je tak možné s „velrybákem“ plavat třeba hodinu a sledovat jeho ladné pohyby či nasávání mikroorganismů obrovskou tlamou. Je tu i mezi potápěči známý Manta Reef. Až šestimetrové manty při troše štěstí tančí kolem potápěčů jedna za druhou. „Na jednom ponoru v roce 2004 jsme měli v jednu chvíli asi devět mant. Zdálo se, že si s námi chtějí hrát, měli jsme je na dotek,“ potvrzuje Kóta.

Ponory za krásami mořského světa vyžadují i jistou dávku odvahy. Hlavně když se člověk potápí za žraloky. Útesoví jsou téměř neškodní a potápěče neohrožují, ale například na ponoru se žralokem tygřím je nutné mít se velmi na pozoru. Ponory za těmito žraloky jsou většinou přilákáním na rybí maso: žralok je tedy nabuzený na žrádlo a může být agresivní. Existuje pár pravidel, která je třeba respektovat: držet se ve skupině, hlídat si záda, být k žralokovi stále čelem, nedělat prudké pohyby a neukázat žralokovi strach. „Když se zanořuju za ‚tygrem‘, je to nesmírně vzrušující. Mám z něj velký respekt. Ale tím, že mám pořád v rukou foťák, si připadám, jako bych svět ve vodě viděl z bezpečného místa a byl jen pozorovatel, ne součást konkrétní situace,“ prozrazuje Kóta.

Kótovou láskou však nejsou jen mořští živočichové – rád se také vydává za domorodci žijícími hluboko v deštných lesích. Například za stromovými lidmi Korowai ze Západní Papuy nebo za panamskými indiány Emberá. Lidé Korowai nenosí oblečení, muži chodí nazí, mají jen na penisu skořápku z oříšku nebo smotaný list. Ženy jsou nahoře bez, kolem pasu jen krátká sukně z vláken. Na Papui jsou trochu problémy s jídlem – tamní deštné lesy nejsou tak bohatým zdrojem jako třeba v Amazonii, kde se to potenciální potravou jen hemží. Živobytí Korowai obstarává zejména ságová palma. Takovou palmu jednou za čas porazí, snědí červy a z dužiny – sága – dělají placky. Kóta dodává: „Kamarádi měli po mém návratu spousty otázek na kanibalismus. Papuáncům mimo civilizaci sice stále cizí není, ale ne že by tu byl každý den k večeři člověk. Korowai by snědli zabitého nepřítele jednak proto, že nemají jídla nazbyt, a jednak z duchovních důvodů. Nepřítele musejí zlikvidovat celého, aby se zbavili i jeho zlého ducha. Svého člověka by Korowai nezabili.“ Neznámým turistům nebezpečí samozřejmě hrozí, ale Kóta se svou expediční skupinou byli přijati bez problémů. „Museli jsme se chovat opatrně a pokorně, hodně se usmívat, přinesli jsme Korowai nějaké jídlo. Pochopitelně jsme měli průvodce, který mluvil domorodým jazykem,“ říká Kóta.

Velryba-jizni.jpg
Ocas
Meduzy
Raggie

U kmene Emberá v Panamě to chodí trošku jinak. Na občasné turisty jsou „Emberáci“ zvyklí, však už taky mnozí z nich nosí normální oblečení. Stále jsou ale místa, kde chodí ženy s obnaženými ňadry: čím dál od civilizace, tím méně oblečení. Jedním z takových míst je Playa de Muerto, kam se Kóta moc rád vrací. Místní ženy vždy uvaří kuřecí vývar s opuncií, upečou rybu a muži zařídí tradiční tanečky, do kterých se zapojí celá vesnice. Samotná Playa de Muerto je jako ze sna. Existuje jen jeden způsob, jak se sem dostat – po moři malou bárkou. Na pláži nejsou žádné budovy, jež by kazily dojem: jediným zděným domkem je malá škola. Emberá bydlí v dřevěných chaloupkách, které si staví kvůli zvířatům a dešťům asi dva metry nad zemí.

Byl už Kóta na všech místech, po jakých toužil? Určitě ne – každý rok objevuje nová, jež stojí za prozkoumání. Už nyní střádá informace pro další expedice. Třeba za méně známými lidmi kmene Huaorani, kteří žijí na území Ekvádoru v amazonském pralese. Je otázka, kolik takových možností ještě naše planeta nabídne, ale je pravděpodobné, že jich bude dost. A s nimi také spousty netradičních záběrů. Tomáš Kotouč je cestovatelem velmi „nenasytným“ – nicméně také velmi skromným a šetrným. Maximálně respektuje zvyky a pravidla světů, jež navštěvuje – snaží se být nenápadným hostem, který skvosty Země jen obdivuje a chrání…

Martina Bednářová
Archiv Tomáše Kotouče
Téma: 
Lidé
Tiché kroky mořem a lesem
Číslo 2/2012
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky