Hrabe-Sternberg-v-Ceskem-Sternberku.jpg
Hrabě Sternberg na rodovém a rodném hradě v Českém Šternberku.

Hned několik desítek hradů a zámků v českých zemích je ve vlastnictví soukromníků. Jedni je restituovali po svých předcích a rozhodli se odpovědně převzít toto dědictví, jiní je koupili, aby si splnili svůj sen anebo naplnili podnikatelský záměr. Jsou tací, kteří zámky zamkli na sedm západů, i takoví, kdo na svých památkových objektech provozují prohlídkové trasy. V každém případě si soukromé hrady a zámky zaslouží pozornost. Najdeme mezi nimi naprosté historické a architektonické unikáty, ukrývají poklady velké umělecké ceny a – jsou velmi rozmanité.

Návštěvy

u zámeckých pánů

Zamek-Blatna
Zámek Blatná je obklopený vodní plochou.
Zamek-Blatna
V zámeckém parku na Blatné se volně pasou daňci.

Pohádkový zámek s daňky v oboře

Jana Hildprandtová-Germenisová pochází z prastarého panského rodu usazeného v Čechách od roku 1629. Společně se svou matkou a sestrou vlastní jeden z nejkrásnějších jihočeských zámků – Blatnou. Romantický objekt, umístěný na ostrově a majestátně se odrážející na vodní hladině, se skládá z několika budov. Jsou to prastarý Bavorovský palác, takzvaný renesanční krček, barokní palác Rozdražovský, středověká věž, Rožmitálský palác, upravený novogoticky, a pak skvostný pozdně gotický palác Rejtův. „Ten vystavěl pro Zdeňka Lva z Rožmitálu významný architekt Benedikt Rejt, mimo jiné autor Vladislavského sálu na Pražském hradě,“ říká majitelka. Rejtův palác ovšem potřebuje po nedostatečné péči za minulého režimu důkladnou rekonstrukci, a tak je do něj možné v rámci rozšířené prohlídky jen nahlédnout, byť „tady se ještě po válce bydlelo“, jak se dále dozvídám. Je možné zajít i na velký balkon pod střechou, ze kterého František Ferdinand d’Este v roce 1913 zastřelil daňka albína, což se považovalo za špatné znamení. A jak to s ním dopadlo, dobře víme. K prohlídce zve palác Rozdražovský s dobově zařízenými interiéry a pokojem Jana Evangelisty Purkyně, který na zámku působil jako vychovatel a „rád sem zajel i později“. Jsou tu památky z Etiopie, kde rodina bydlela v době emigrace, anebo obrazy jednoho ze strýčků současné majitelky Karla Hildprandta. Prohlédnout si je možné i unikátní Zelenou světnici ve věži. Její stěny zdobí malby, které pocházejí z konce 15. století. „Představte si, že nebyly nikdy restaurovány, byly jenom umyty, a přesto jsou barvy tak zářivé,“ ukazuje mi Jana Hildprandtová-Germenisová. „Vidíme tu Lva z Rožmitálu, Blatnou s věží, lov a znaky rodů. A také biblické výjevy. Namaloval je malíř, kterého si Lev z Rožmitálu přivezl z Florencie.“ Zajímavá je i rodinná galerie, byť moje průvodkyně říká: „Všichni moji předkové jsou na portrétech takoví zamračení, ale já myslím, že ve skutečnosti takoví nebyli.“ Za procházku stojí také obora přiléhající k zámku. Doma jsou v ní miláčci zámecké paní – daňci. Žije jich tu několik desítek, na návštěvníky jsou zvyklí, a tak se docela zblízka můžete zakoukat do jejich neuvěřitelně něžných a důvěřivých očí.

Jaroslav-Pacha-Zbiroh.jpg
Současný majitel hradu Zbiroh se v křesle ocitl jen kvůli fotografování. Na velké poposedávání jinak moc času nemá.
Zbiroh

Zbiroh, hrad tří císařů

Tajemný Zbiroh

Zbiroh patří mezi nejtajemnější zámky u nás. „A také největší,“ dodává současný majitel Jaroslav Pácha (54), „má dvě stě dvacet čtyři místnosti.“ Rovněž má prastarou historii. Byl vystavěn jako první manský (rozuměj šlechtický) hrad na našem území. První zmínka o něm pochází z roku 1230 a vyplývá z ní, že je ještě starší. Však mu jeho pán s nadsázkou říkává „zámkohrad“. Tím se stal za Rudolfa II., který středověké sídlo začal proměňovat na renesanční zámek. Dal vystavět zámek, přiléhající dodnes k původnímu hradu na skále nad ním. Habsburkové vlastnili Zbiroh dlouhých tři sta let. Pak jej v polovině 19. století prodali i s panstvím za devět a půl milionu zlatých jednomu z nejbohatších podnikatelů té doby, „králi železnic“ Bethelu Henrymu baronovi von Strousberg. Ten zámek nechal přebudovat do současné novorenesanční podoby. Právě do té jej opět opravuje Jaroslav Pácha, který tu provozuje luxusní hotel a restauraci, ale velkou část zámku zpřístupnil návštěvníkům. Vybrat si můžete ze dvou okruhů. A co je na Zbirohu všechno tajemné? Jeden ze sálů je věnován Alfonsi Muchovi. Má opět prosklený strop jako v časech slavného malíře, který žil na zámku i s rodinou celých osmnáct let a právě tady maloval svou slavnou Slovanskou epopej. Její kopie tu také mají. Na Zbiroh za Muchou jezdili zednáři z celého světa, neboť Mistr byl členem české zednářské lóže. Dodnes mají na zámku Zednářský salonek. V Ermitáži vám zase připomenou, že právě tam za 2. světové války provozovali své mystické rituály esesáci, kteří sídlili na zámku po jeho zabavení rodině Colloredo-Mansfeldů. Dodnes tu uvidíte na podlaze záhadný hektagram. „Kdo si do něj stoupne, ten prý ucítí sílu, která tu trhlinou stoupá z nitra země!“ říká můj společník.

„Naše studna je hluboká 163 metry,“ ukazuje mi zámecký pán. „Byla vyhloubena někdy ve 12. století, kdy tu nejspíše pracovali horníci z Příbrami. Historici odhadují, že jim to tehdy mohlo trvat i osmdesát let. Když jsme ji před pár lety začali čistit, objevili jsme v ní na šedesát metrů nánosů z různých dob. V nich byly staré zbraně – meče a muškety, ale také sedm beden s archivem SS. Nicméně, na samém dně studny se dodnes nachází štola, která je ještě neprobádaná. Nejspíše jsou v ní trhaviny, a tak máme obavy se pustit do jejího vyklízení.“ Pod hradem dnes ukazují i vězeňskou kobku, ve které byli drženi čeští páni, kteří nebyli popraveni na Staroměstském náměstí. V ní vám ukážou i masku, kterou měli věznění na hlavě, když je dozorci vyvedli tu a tam na vzduch. Není nepodobná té, za kterou byla ukryta podoba Muže se železnou maskou od Alexandra Dumase.

A tajemný byl zbirožský zámek i před pár desítkami let. „Tehdy zmizel ze všech průvodců a map. Bylo to jedno z nejtajnějších míst Varšavské smlouvy. Právě tady byl umístěn radiolokátor Tamara. Odtud byly odposlouchávány a sledovány vysílací stanice a naváděcí systémy západních armád,“ říká Jaroslav Pácha. A proč právě odtud? Celý kopec, na kterém stojí zámek, je totiž buližníkový masiv doslova prošpikovaný jaspisem. A to je polodrahokam, jehož krystaly perfektně odrážejí rádiové vlny.

Hrabe-Sternberg.jpg
Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignác Sternberg je vrozená noblesa.

Ve znamení šternberské hvězdy

Zdeňka Sternberga (89) přivedl za minulého režimu jeho původ až k „pétépákům“, tedy k Pomocným technickým praporům, vytvořeným na počátku 50. let minulého století pro převýchovu takzvaně politicky nespolehlivých. Pochází totiž z jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů a v jeho žilách koluje i krev Přemyslovců. Jeho tatínek tehdy dělal průvodce na někdejším – tenkrát! – rodinném sídle, na Českém Šternberku. „Myslel si, že tak nejlépe ohlídá, aby se věci na zámku nerozkradli,“ říká jeho syn, současný doyen české šlechty. Dodnes mnozí pamětníci vzpomínají, jak je tehdy provázel bývalý zámecký pán. Zdeněk Sternberg se na zámek i s manželkou vrátil v roce 1992 a naštěstí jej našel v dost dobrém stavu. Dnes po něm tu a tam nějakou návštěvu provází i on. Měl jsem to štěstí, že jsem mezi takové návštěvy také patřil. Můj průvodce mě nejprve zavedl do honosného Rytířského sálu zvaného také Sál předků, který zdobí úchvatné štuky od milánského mistra Carla Brentana. Stejnou výzdobu má i sousední kaple svatého Šebestiána. Právě v těchto prostorách se můj hostitel nedávno setkal se svými někdejšími druhy z jednotek PTP. Prohlídkovou trasu tvoří patnáct pokojů bohatě zařízených slohovým nábytkem. Jsou tu místnosti, v nichž se ocitnete ve slohovém prostředí baroka, rokoka, empíru i biedermeieru. Žlutý salón je vybaven nábytkem ve stylu Ludvíka XVI., v útulné knihovně můžete vidět obraz připisovaný Petru Brandlovi, v jídelně lze obdivovat portréty členů rodu. A zvláštní pozornost si zaslouží zdejší sbírka grafických listů. „Svého času všichni obchodníci se starožitnostmi po celé Evropě věděli, že jistý Jiří Sternberg na Českém Šternberku, tedy můj otec, sbírá mědirytiny z doby třicetileté války,“ vzpomíná můj průvodce. „Od Paříže přes Drážďany, Mnichov až po Vídeň. A tito obchodníci na zámek posílali poštou složky s rytinami, v každé bylo třeba deset až dvacet listů, můj otec si z nich vybral, co chtěl. Zbytek poslal zpět a vybrané rytiny zaplatil. Tak nashromáždil jedinečnou sbírku. Čítá 545 kusů grafických listů.“ A víte, čím ještě je Český Šternberk výjimečný? Kromě krátkých přestávek náleží po sedm a půl století jedinému rodu. A dal mu ostatně i jméno. Pánům ze Sternberga.

Hrad-Cesky-Sternberk.jpg
Hrad Český Šternberk

Okouzlení empírem

Na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí byl za minulého režimu Výzkumný ústav pro chov prasat. Až v roce 1980 ho do správy převzali památkáři. „Mohlo to být ale ještě mnohem horší. V mnoha památkových objektech byly tehdy sklady či sýpky anebo zpustly docela, protože se o ně vůbec nikdo nestaral. Tady se aspoň po dobu působení ‚výzkumáku‘ topilo a moc sem nezatékalo,“ míní František Kinský (65), majitel zámku, který si v empírovém stylu nechal vystavět jeho prapradědeček Josef Ervín Kinský, jehož rodině kostelecké panství patřilo od roku 1796. Budovalo se v letech 1829 až 1833 podle plánů známého vídeňského architekta Jindřicha Kocha. Zámek dostali Kinští ve více než zbědovaném stavu zpět v roce 1992 a od té doby prošel jeho exteriér i interiér velmi náročnou rekonstrukcí.  „Nemůžete nechat spadnout dům, ve kterém jste přišel na svět a v němž se narodili i vaši rodiče,“ říká k tomu současný majitel. Dochovaný mobiliář v empírovém stylu spolu s dalšími předměty z původního majetku rodiny byl restaurován a je od letošního roku součástí zámecké expozice umístěné v reprezentačních místnostech zvýšeného přízemí. Má výmluvný název Život v biedermeieru. Ve stejném patře se nachází také reprezentační Zrcadlový sál, který již několik let díky své skvělé akustice slouží koncertům různých hudebních žánrů, ale také jako vyhledávané místo pro svatební obřady. V jeho sousedství se nachází také knihovna s mnoha tisíci svazků. Rád do ní zajde i zámecký pán, který přiznává, že má rád nejen knihy jako takové, ale také jejich omamnou vůni. „Ta mě už od dětství okouzluje,“ říká. Druhé patro slouží jako galerie, ve které František Kinský pořádá zajímavé výstavy různých výtvarných stylů. Opravený je po letech rekonstrukčních a restaurátorských prací celý Nový zámek. Od půdy až po sklepy. Prostory v podzemí byly pronajaty městu, které zde vytvořilo svou muzejní expozici z historie města. Najdete tu třeba model středověkého Kostelce. Až si zámek prohlédnete, udělejte si čas i na procházku v anglickém parku, který půvabné sídlo obklopuje. „Má plochu 30 hektarů a byl vyhlášen přírodní rezervací,“ chlubí se na rozloučenou František Kinský. Zvláště teď na jaře je procházka mezi stoletými stromy a pověstnými lány kosteleckých bledulí s mnoha výhledy na empírové sídlo okouzlujícím zážitkem.

Zamek-v-kostelci-nad-Orlici.jpg
František Kinský spravuje rodinný empírový zámek v Kostelci nad Orlicí i rozsáhlý zámecký park – chráněnou přírodní rezervaci.
Frantisek-Kinsky.jpg

Skvost moravského baroka

„Mít zámek – to je snad sen každé holky,“ říká Petra Psotková, která společně se svou matkou Evou Gajdošík vlastní nejcennější památkový objekt v Napajedlech blízko Zlína a dodává: „Už když jsme sem poprvé přišly, cítily jsme doslova ‚mrazení‘, že se nacházíme v tomto historickém skvostu, v němž historie je již napsána a budoucnost se může začít načrtávat.“ Napajedelský Nový zámek vystavěl zednický mistr Antonín „Mates“ Slováček podle plánů brněnského architekta Františka Antonína Grimma, který projektoval i zámky ve Vizovicích anebo v Bystřici pod Hostýnem. Stavbu v duchu pozdního francouzského baroka si od něho objednala Marie z Rottalu, dáma provdaná za Quidobalda z významného roku Dietrichsteinů. Stavělo se v letech 1764 až 1769. Zámek je, jak se na tu dobu slušelo, vznešený, elegantní a monumentální. „Bylo v něm kdysi kolem 60 obytných místností,“ říká majitelka, „a tak je možné v něm nyní realizovat rozličné aktivity. Avšak důležité je říci, že hlavním bodem našeho snažení je obnova této krásné historické památky, která byla celou řadu let opomíjena a uzavřena.“ Majitelky dnes nabízejí prohlídky zámku, ubytování ve stylových zámeckých pokojích, pohoštění v zámecké kavárně, ale také kurzy vaření, coachingové programy anebo prostory pro konání seminářů či svateb. Pořádají tu výstavy, trhy i zámecký ples. „V duchu holistického – celostního přístupu k člověku se snažíme našim hostům a návštěvníkům zpříjemnit život. Věříme, že ocení energii tohoto místa a budou si tu vychutnávat příjemné chvíle a věnovat se sami sobě a zároveň se tady, na zámku, budou cítit jako doma,“ říká Petra Psotková. Zážitkem pro každého návštěvníka je zcela jistě samotná prohlídka zámku, vystavěného na půdorysu písmene U s čestným nádvořím uprostřed. Jeho centrální prostorou je nádherný kruhový zrcadlový sál, který kdysi sloužil pro přijímání návštěv a pořádání bálů. Dále je zde salonek holandských mistrů, barokní salonek anebo rozlehlá zámecká jídelna s bohatě štukovanými stropy. Mimochodem, zámek Napajedla se do historie města na jihovýchodní Moravě zapsal nejen díky své architektonické jedinečnosti, ale také díky hřebčínu, který zde roku 1866 založil Aristide Baltazzi a který se proslavil chovem anglických plnokrevníků.

Majitelé soukromých objektů řeší podobné problémy. Provozovat dnes zámek není žádná legrace. Proto vlastníci zhruba padesáti soukromých památkových objektů vytvořili Asociaci majitelů hradů a zámků České republiky. V jejím čele je právě majitelka Blatné Jana Hildprandtová-Germenisová, která prohlašuje: „Na základě vlastních zkušeností si velmi dobře uvědomujeme, že po čtyřicetileté devastaci našich krásných hradů, zámků a historických objektů je třeba opravovat vlastně všechno najednou a rychle, aby vzácné památky byly nejen svědectvím minulosti, ale i poselstvím do budoucnosti. Je to pro nás náročný, odpovědný, ale i čestný úkol.“

Novy-zamek-Petra-Psotkova.jpg
Manažerka Nového zámku v Napajedlích Petra Psotková není trojče. Jen se fotografickým trikem představuje v trojroli zámecké paní, děvčete, které se nemůže bát žádné práce, a maminky malé Esterky.
Václav Žmolík
Archiv zámku v Kostelci nad Orlicí
Pavel Radosta
Tomáš Klement
Miluše Svátková
Téma: 
Výlety
Návštěvy u zámeckých pánů
Číslo 2/2012
| |

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

9. 12. 2017

Broumovsky-klaster_souhrn.jpg

9. 12. 2017

..třeba v Plzni, na Valašsku nebo v Orlických horách a Podorlicku.

Stránky