Narodni_divadlo2.jpg

„Stále mezi námi žijí lidé, kteří zažili válku, čelili represím totalitních režimů, překonali obrovské nesnáze, nasadili život za to, abychom se my měli dobře, žili svobodně a v demokracii. Chceme, aby se na příběhy těchto statečných lidí nezapomnělo a proto budujeme sbírku Paměti národa,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel neziskového občanského sdružení Post Bellum, které se společně s Českým rozhlasem, Ústavem pro studium totalitních režimů a desítkami dalších institucí i jednotlivců zabývá dokumentováním vzpomínek pamětníků.

PAMĚŤ NÁRODA

Narodni_divadlo1.jpg

Slavnostní vyhlašování Cen paměti národa probíhalo v atmosféře železničního nádraží, na které přijížděly pomyslné vlaky s jednotlivými příběhy pamětníků. 

Post Bellum (z latinského Po válce) dokumentuje vzpomínky pamětníků důležitých historických fenoménů 20. století a snaží se, aby se o těchto příbězích dozvěděla širší veřejnost. Od roku 2001 zaznamenává svědectví válečných veteránů, bývalých vězňů koncentračních táborů, politických vězňů, disidentů, ale i komunistů, agentů StB a také příběhy „obyčejných“ lidí, kteří se stali svědky významných událostí 20. století.

Za více jak dvanáct let svého působení zachytili spolupracovníci sdružení 3 000 příběhů pamětníků. Jejich výpovědi jsou uloženy na portálu Paměť národa (www.pametnaroda.cz). Každý rok se sbírka rozšiřuje o stovky nových svědectví. Svědectví o našich moderních dějinách, ale také o povaze českého národa. Ve spolupráci s Českým rozhlasem vytváří Post Bellum od roku 2006 možná i vám známý rozhlasový dokumentární cyklus „Příběhy 20. století“. Třetím rokem uděluje vybraným laureátům Cenu paměti národa – občanské ocenění osobnostem, jejichž osud by neměl upadnout v zapomnění a jejichž postoje si zaslouží veřejné uznání.

Nezapomenout, to je, oč tu běží

Slavnostní večer Cen paměti národa proběhl závěrem minulého roku v Národním divadle pod taktovkou Matěje Formana a záštitou jeho otce Miloše. V průběhu emotivního a dojemného večera, který vysílala Česká televize, bylo oceněno osm pamětníků se strhujícími příběhy. S příběhy, které jsou i v dnešní době posilující a inspirující, které dávají naději, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova. Dovolte, abychom i na stránkách našeho časopisu vzdali hold oceněným pamětníkům a za všechny vám blíže představili alespoň osudy dvou z nich. A třeba vás tím i inspirovali k vyprávění příběhu z vašeho okolí.

Roubickova_Eva_dobove.jpgRoubickova_Eva.jpgEva Roubíčková
(*1921, Žatec)

 

Eva jako jediná z rodiny přežila Terezín. Po letech se našel její terezínský deník, který poskytuje vzácné svědectví o běžném životě v táboře z pohledu mladé dívky. Eva Roubíčková, rozená Mändlová, v deníku popisuje čtyři roky života v ghettu, osudy lidí, jak se s podmínkami tábora vyrovnávají, kde hledají útěchu. Jde o ohromující výpověď mladé dívky, která si zoufá nad utrpením a hrůzou a bojí se, že nadobro ztratila lásku i ideály.

„Věci pro mě úplně ztratily cenu. To, co je důležité, jsou lidské životy.“

Eva Roubíčková se narodila v německy mluvící židovské rodině. V roce 1941 byla celá rodina transportovaná do Terezína. Eva tam pracovala v zemědělství, a to ji uchránilo před transporty na východ. Ne tak její rodiče a babičku, kteří odjeli na podzim roku 1944. Když si Eva uvědomila, že v Terezíně zůstala sama, přihlásila se dobrovolně do transportu také, ale už neodjela, neboť transporty byly zastaveny.

Téměř po celou dobu pobytu v Terezíně si svědomitě psala deník, v němž barvitě zachytila jak terezínskou realitu, tak vlastní prožitky. Důležitou roli v jejím životě během internace v Terezíně hrál český železničář Karel Košvanec, který nezištně i přes nesmírná rizika vytrvale zásoboval Evu a další vězně potravinami a dalším zbožím. Když četníci u Evy při jedné z kontrol odhalili, že pašuje do tábora jídlo, byla uvězněna dozorci SS a krutě vyslýchána. V pašování zboží do ghetta pokračovala i přes velká rizika nadále.

Eva válku přežila, zůstala ale sama, zlomená a apatická. Veškeré naděje upírala k myšlence, že žije její předválečný snoubenec Richard. Ukázalo se, že se v květnu 1945 vrátil do Prahy v řadách vojáků bojujících na západní frontě. Snoubenci se setkali a zjistili, že jejich láska i přes všechny prožité hrůzy přetrvala. Jejich děti o dvacet let později objevily v šuplíku rodičů starý sešit hustě popsaný německým těsnopisem – terezínský deník Evy Roubíčkové. Toto jedinečné svědectví bylo v českém překladu publikováno v roce 2009.

Zahradka_Frantisek_vezen.jpgZahradka_Frantisek.jpgFrantišek Zahrádka
(*1930, Děčín)
 

Byl od dětství životem školený dobrodruh, skaut, účastník protikomunistického odboje. Agent chodec, jenž převedl jedenáct lidí do svobodného světa. Byl zajat, mučen a v roce 1949 komunisty odsouzen na 20 let těžkého žaláře.

„Pokud se cítíme být chlapy, musíme vždycky odporovat zlu.“

„Když mne při výsleších bili, bral jsem to jako součást boje. Když je válka, musí se počítat s tím, že budou ztráty. Byl jsem nad to povznesený, nějaká ta rána se dala vydržet. Horší bylo později masové týrání v lágrech, při práci i při nástupech: měli jsme hlad, stáli jsme v mrazu, v mokrých hadrech… V zimě nás honili pěšky, chodili jsme skoro dva kilometry z tábora Nikolaj na šachtu Eduard. A pak už nás dokonce vázali k sobě lanem, protože se proslýchalo, že někdo by mohl utéct.“

Na svobodu vyšel teprve roku 1962, pracoval pak dál v dolech jako elektrikář. Po roce 1989 vzniklo i díky jeho neúnavné snaze Muzeum třetího odboje v Příbrami. Zde a v Památníku obětem komunismu Vojna u Příbrami dnes pracuje jako hlavní správce. V roce 2007 obdržel řád Tomáše Garrigue Masaryka.

 

Martina Kobzová
www.postbellum.cz
Téma: 
Historie
Paměť národa
Číslo 1/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz