Cyril_a_Metodej.jpg

Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. 

Cyril a Metoděj

Jak vidí příběh bratrů ze Soluně olomoucký arcibiskup Jan Graubner (64), který je jedním z nástupců na stolci sv. Metoděje? Ptáme se ho: Byla mise Cyrila a Metoděje z hlediska našeho národa jen zajímavou epizodou, nebo jednou z důležitých věcí určujících naši národní identitu?

Mezi Východem a Západem

„Dnes se někteří lidé domnívají, že to byla jen epizoda, protože po smrti věrozvěstů jejich dílo zdánlivě zaniklo. Jak velký význam však mělo, si uvědomíme, když se ohlédneme do minulosti. Uvidíme tak, co všechno jejich působení ovlivnilo jak v naší zemi, tak i u zbytku slovanských národů.

Stačí se podívat třeba jen do 19. století, kdy se slavilo milénium příchodu bratří na Velkou Moravu. Zaznamenáme tu vzedmutou vlnu duchovní obrody, národního sebevědomí a také snahy o sjednocení Slovanů ve víře. Ve víře křesťanské – bez ohledu na to, zda dotyční patřili k církvi katolické, nebo pravoslavné.

Tehdy se na Velehradě konala série unionistických sjezdů, vzájemně se tam poznávali představitelé východního i západního křesťanstva, vedli spolu zajímavé a do té doby málokdy vídané dialogy.

Cyril_a_Metodej.jpg

Sousoší Cyrila a Metoděje vítá příchozí do Arcibiskupského paláce v Olomouci.

Dnes je na Velehradě pohřben kardinál Špidlík – světoznámý teolog, který se věnoval především teologii Východu. Jeho knihy se používají jako učebnice v pravoslavných školách. Svoji prvotní inspiraci přitom kardinál Špidlík našel právě tady, na Velehradě.

Za zmínku stojí jistě i oslavy před 50 lety, tedy v době komunismu, kdy se Velehrad v letech 1963, 1969 a 1985 stal místem probuzení. Tady pak bylo v 80. letech dobře vidět, že církev zvedla hlavu.“

Přece jen – hlaholici nepoužíváme, slovanský rituál také ne: co konkrétního z života a díla Cyrila a Metoděje zůstalo do dneška živé, s čím se můžeme setkat?

„Řeknu to jednoduše – svědectví živé víry a fungující církev. Metoděj sestal prvním biskupem na tomto území, já se cítím být jeho nástupcem. To přežívá do dneška…“

Oba bratři byli ve své době velmi výjimečnými osobnostmi: jako manažeři by se určitě uplatnili i dnes…

„Pro působení u nás byli oba velmi dobře vybaveni jak vzděláním, tak praxí. Manažerem byl hlavně Metoděj, v Byzanci původně ‚hejtman‘ jakéhosi kraje. Cyril byl zase vědec, který exceloval ve znalosti jazyků. Společně pak byli schopni vytvořit a uskutečnit plán přesně toho, co v té době naše končiny potřebovaly.

Bratři totiž nejenom hlásali evangelium; v tom by zde nebyli první ani poslední. Viděli však také, že je důležité, aby jim lid rozuměl. Proto nevytvořili slovanský jazyk, ale písmo, a přeložili do něj základní křesťanskou literaturu.

Metodějovi bylo jasné, že budovat nový duchovní rozměr a kulturu nelze bez nového práva – proto vytvořil náš nejstarší občanský zákoník. Z velké části pochází z Byzance, ale je upravený na místní poměry. Obdivujitu propojenost a komplexnost přístupu.“

Pokud vím, přijížděli k nám bratří s vědomím toho, že Velká Morava patří do kulturní sféry latinského Říma, ne Byzance. Také proto nepřijel biskup, jak původně Rostislav žádal, ale učení laici. Dá se tedy říci, že Cyril a Metoděj chápali svoji misi jako určitý doplněk latinských misií u nás?

„Ne tak docela. Oni vytvořili nový liturgický typ, který si zachoval východní základnu a zůstal otevřen západním hodnotám. Spojili liturgické bohatství Východu a Západu, jak nás učil profesor Tkadlčík. Slovanská bohoslužba se stala zlatým klíčem k srdci Moravanů, kteří si oblíbili jazyk tak, že brzy zapomněli na dřívější misionáře.

Celé dílo bylo v souladu s přáním papeže, který chtěl Velkou Moravu s arcibiskupstvím podřízeným přímo jemu a nezávislým na franské říši. V Římě však nebyli slovansky hovořící misionáři, tedy umožnil práci bratrům z Východu. Proto také nechal Metoděje vysvětit v Římě a k nám ho poslal jako svého legáta.

Mezi Byzancí a Římem tak vzniklo cosi unikátního ‚třetího‘. Mimochodem v té době ještě nebyla východní církev odtržená a Západ také dosud nebyl jednotný.“

Cyril_a_Metodej.jpg

Boskovický rodák, kardinál Špidlík. Když ve svých devadesáti letech zemřel, měl za sebou pro českého rodáka nevídanou kariéru ve Vatikánu. Pohřben je na Velehradě a jeho význam pro křesťanský světi Českou republiku bude jistě ještě doceněn. Sv. Cyril a Metoděj patřili k oblíbeným a respektovaným tématům jeho úvah i literární činnosti. 

Co kdyby tenkrát byla bývala slovanská liturgie u nás zvítězila a udržela se? Byla by dnes naše země něčím jako Bělorusko či Srbsko?

„Co kdyby? To se nedá říci, na takové otázky se nedá jednoznačně odpovědět. To bychom fantazírovali. Dílo bratří ze Soluně bylo pro nás velmi přínosné – ale jsme spokojení s tím, jak pak dějiny pokračovaly a kam dospěly.“

Existuje paralela tohoto příběhu někde jinde v Evropě?

„Ne – je to věc naprosto unikátní. Dopad působení Cyrila a Metoděje byl skutečně obrovský, stali se apoštoly všech slovanských národů. Snad bychom je mohli srovnávat se svatým Benediktem, otcem západního mnišství, vždyť jsou společně patrony Evropy.“

Jak daleko je plán na podtržení významu jubilea tím, že by oblast Valů u Mikulčic a kostela sv. Kateřiny Antiochijské byla prohlášena za památku chráněnou UNESCO? Má jít o česko-slovenský areál a takovéto přeshraniční památky jsou dnes dost v módě…

„To je spíš otázka pro Ministerstvo kultury a Jihomoravský kraj. Vím, že se na tom pracuje, ale nevím, jak jsou daleko. Zatím tam nevidím třeba most přes Moravu, který by propojil obě památky v jeden celek. Přiznám se, že mně by se tam ale víc líbil převozník. Tyhle věci jdou obvykle pomalu, my jsme třeba prohlášení Velehradu za českou Národní kulturní památku dosáhli teprve poměrně nedávno.“

Bazilika_Nanebevzeti.jpg

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě nedaleko Uherského Hradiště bude také centrem oslav 1150. výročí příchodu věrozvěstů ze Soluně na Moravu. 

 Asi je hodně předčasné ptát se, zda na oslavy přijede papež…

„Skutečně je to dost předčasné, návštěva Svatého otce je zatím pořád v jednání.“

 Můžete připomenout alespoň pár nejvýznamnějších akcí, které k jubileu chystáte?

„Tohle jubileum nás nebude rozdělovat, ale spojovat. Pravoslavní ho budou slavit v květnu v Mikulčicích, kde bude cařihradský patriarcha a zástupci katolické církve; já také. Katolíci pak budou slavit v červnu na Velehradě, kam přijede delegace pravoslavné církve a – možná – i Svatý otec.

Připravujeme ve spolupráci s dalšími institucemi ještě i spoustu dalších akcí, zaměřených výrazně také na mládež. Bude setkání katechetů, pouť kněží na Velehrad, pouť řeckých katolíků z Čech a Slovenska, velká archeologická výstava v Moravském zemském muzeu v Brně, v Olomouci zas výstava zaměřená na umělecká díla vztahující se k Cyrilu a Metodějovi… Pokud tyto akce vaše čtenáře zaujmou, doporučuji jim podívat se na adresu www.velehrad.eu – tam je podrobný program oslav, ve kterém najdou i řadu dalších zajímavostí.“

Ivo Bartík
Pavel Radosta
Olomoucká arcidiecéze
Wikimedia Commons
Téma: 
Historie
Cyril a Metoděj
Číslo 1/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz