Trebic.jpg

Česká šperkovnice se značkou

UNESCO

Ke kulturním skvostům zapsaným do seznamu UNESCO se v našem časopise vracíme poměrně často. Vždyť patří k tomu nejlepšímu, čím se můžeme světu pochlubit. Vydejte se tentokrát spolu s námi a fotografiemi Libora Sváčka a Českého sdružení UNESCO po všech dvanácti památkách a inspirujte se třeba při plánování letošní tuzemské dovolené.

Na zápis do „seznamu světového dědictví“ UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu – jak zní celý název této instituce, sdružující 195 zemí) se za posledních dvacet let dostalo, jak již bylo řečeno, dvanáct českých perel. V celosvětovém měřítku se jedná, vzhledem k rozloze České republiky, o poměrně slušné číslo. Vděčíme za ně samozřejmě především práci našich předků, ale bez poměrně intenzivní snahy našich současníků by se většina objektů neobešla. Vzpomeňme například na podobu Českého Krumlova před nějakými třiceti lety. A bez osvíceného a invenčního přístupu dnešních správců objektů, podnikatelů v turistickém ruchu i obyvatel by z některých dnešních klenotů mohla být smutná místa bez návštěvníků, bez života, se skřípěním zubů dotovaná z hubnoucího státního rozpočtu.

Praha.jpg

Historické jádro Prahy – domácí jednička v seznamu světového dědictví.

Praha

Poslední slova se ovšem netýkají našeho největšího drahokamu v náhrdelníku UNESCO. Již od dvanáctého století je jedním z nejvýznamnějších a dnes i nejkrásnějších měst Evropy. Když popojíždíme hodiny v auty přecpaných ulicích, běháme z jedné obchodní schůzky na druhou nebo se mačkáme na obřích parkovištích v polích na okraji města, možná nám to nepřijde. Ale stačí si všimnout ohromeného výrazu turistů procházejících v letní podvečer Malostranskou branou na Karlův most.

Cesky_Krumlov.jpg

Řeka Vltava obtáčí historickou část Českého Krumlova. Města, které zařadil prestižní časopis National Geographic v roce 2008 mezi šestnáct nejkrásnějších měst světa.

Český Krumlov

Spolu s Prahou uspěl se zápisem do seznamu světového dědictví v r. 1992 také Český Krumlov. Podobně jako u ostatních měst je předmětem ochrany jeho historické jádro. Ze všech dalších mimopražských členů prestižní dvanáctky se Českému Krumlovu daří držet nejlépe vysokou úroveň, světovou přitažlivost a pestrost nabídky pamětihodností i služeb návštěvníkům. Velkou zásluhu na tom má obří hradní a zámecký komplex, unikáty jako nejzachovalejší barokní divadlo na světě, decentní a citlivá regulace podnikatelského prostředí v historickém jádru. A stěží definovatelná atmosféra města v průběhu celého roku.

Telc.jpg

Renesanční štíty měšťanských domů lemují rozlehlé náměstí Zachariáše z Hradce, hlavního strůjce dnešní podoby Telče.

Telč

Co platí o Českém Krumlovu, nelze s čistým svědomím opakovat o městu s renesančním náměstím jak vystřiženým z pohádek. Konečně, telčské náměstí a zámek si zahrály v mnoha filmech domácí i zahraniční produkce. Město má problém zejména mimo hlavní turistickou sezónu, kdy historické náměstí oživují často jen pestré směsice levného asijského ošacení rozvěšené v podloubí měšťanských domů z konce 16. století.

Cesky_Krumlov.jpg

Impozantní klenba kostela sv. Prokopa v Třebíči.

Třebíč

Soused z Vysočiny je na seznamu relativním nováčkem. Jako symbol soužití křesťanské a židovské kultury byla na seznam v r. 2003 zapsána Třebíč, přesněji řečeno zdejší židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa. Zatímco hřbitov s téměř jedenácti tisíci hroby a vznešená katedrála nenechávají nikoho na pochybách o své výjimečnosti, židovské město může vyvolat rozpaky. Historická cena souboru budov je zřejmě mimořádná, vždyť památkové komplexy židovské kultury jsou v seznamu UNESCO pouze dva. Třebíč a Jeruzalém. Aby se Třebíč dotáhla v návštěvnosti a světové pověsti na Jeruzalém, bude ale asi potřeba ještě hodně práce a peněz.

Holasovice.jpg

Selské baroko v jihočeských Holašovicích.

Holašovice

Vraťme se ještě jednou na jih Čech. Dědinka Holašovice nedaleko Českých Budějovic prošla minulými staletími bez velkých změn a stala se reprezentantem vesnického stavebního slohu zvaného „selské baroko“. Její zachovalost je malým zázrakem. Širokou náves lemuje 18 historických chalup, tedy o jednu více než v době vzniku vesnice ve třináctém století. Vesnice od devatenáctého století nestárne, zachovává si stále stejnou podobu. Holašovice nejsou ovšem nějaký skanzen, otevřený od desíti do pěti. Téměř všechny chalupy mají trvalé obyvatele! A tak i když vesnice budí dojem, že každou chvíli bude na návsi prodaná nějaká ta nevěsta nebo že z místní hospody vyběhnou naši furianti, do reálu vás vrátí za šestidílnými okénky selských usedlostí mihotavý svit Ordinace v Růžové zahradě.

Kutna_Hora_Chram_svBarbory.jpg

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.

Kutná Hora

Než se vydáme za památkami UNESCO, opět přes Vysočinu, na Moravu, zastavíme se ještě v Kutné Hoře. Ta se na seznam dostala v r. 1995 a v žebříčku popularity stoupá neustále vzhůru. Díky stříbru si bohaté město mohlo dovolit jedny z nejkrásnějších sakrálních i světských staveb v zemi. Vévodí jim chrám sv. Barbory, atraktivnosti města pomáhá i velkolepá Galerie Středočeského kraje v komplexu Jezuitské koleje nebo morbidní, tedy populární, interiér kostnice v nedalekém Sedlci.

Zelena_hora.jpg

Letecký pohled na Santiniho kostel na Zelené hoře ukazuje přehledně pěticípý půdorys stavby. Pětka symbolizuje legendu, podle které se po utopení Jana Nepomuckého objevila na hladině pěticípá korunka.

Zelená hora

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou shledalo UNESCO hodným mimořádné pozornosti díky jeho architektovi – Janu Blažeji Santinimu. Kostel na Zelené hoře je považován za nejlepší ukázku smíšení gotiky a baroka v architektuře. Kostel je postaven jako malý jinotaj, jeho neobvyklá kompozice skrývá řadu významů.

Litomysl.jpg

Litomyšl oživuje řada kulturních podniků, díky slavnému rodákovi, Bedřichu Smetanovi, hlavně hudebních festivalů.

Litomyšl

Také Východočeský kraj se může pochlubit „svým“ unikátem. Je jím renesanční zámecký komplex v Litomyšli. Starobylé město (již v desátém století zde stál hrad Slavníkovců) má ale v repertoáru řadu dalších památkových atrakcí i bohatý kulturní život, které sem přivádějí návštěvníky po celý rok

KDY NÁM PŘIBUDE DALŠÍ?

V přepočtu na počet obyvatel má naše země zhruba dvojnásobek památek UNESCO, než činí světový průměr. Stejně bychom ale rádi přidali pár dalších. Vždyť ta zatím poslední – Třebíč – se na seznamu UNESCO ocitla už před rovnými deseti lety.

Máme ale trochu smůlu v tom, že UNESCO se snaží o vyváženost složení seznamu. Naše nádherné Slavonice proto nemají šanci – v seznamu už je renesance (hlavně z Itálie) příliš mnoho. Podobně dopadá Karlštejn (jemuž přitížila i přestavba v 19. století).

Přišla však móda „přeshraničních“ památek. Proto by letos mohl uspět třeba česko-slovenský areál velkomoravského hradiště Valy u Mikulčickostela sv. Markéty: zvláště v souvislosti s 1150. výročím příchodu Cyrila a Metoděje. Příští rok by zas mohla mít šanci česko-saská Hornická kulturní krajina Krušnohoří.

Ve frontě za favority stojí řada památek s menšími šancemi: třeba vysílač na Ještědu, pevnost Terezín, Plečnikův kostel v Praze, západočeské lázně, třeboňské rybníky, hřebčín v Kladrubech, hutě v Ostravě, Braunův Betlém v Kuksu, lázně Luhačovice anebo ruční papírna ve Velkých Losinách. Kdoví jestli někdy uspějí…

Brno_Vila_Tugendhat.jpg

Stavba, která shlíží na město z místní čtvrti Černá Pole proslavila Brno po celém světě. I v naší novodobé historii hrála vila Tugendhat významnou roli. Právě zde se rozhodlo o rozdělení Československa.

Vila Tugendhat

Pohnutý osud majitelů, renomé jejího architekta a nedávná velmi zdařilá rekonstrukce udělala z funkcionalistické vily jednu z hlavních atrakcí moravské metropole. Vila Tugendhat má zvláštní kouzlo, které přitahuje do Brna návštěvníky z celého světa.

Kromeriz.jpg

Pravidelné ornamenty vytvořil architekt zelenými stěnami z keřů v Květné zahradě v Kroměříži.

Kroměříž

„Letní byt“ olomouckých arcibiskupů – zámek v Kroměříži patří do našeho seznamu jako zástupce památek prolnutých s krajinným celkem. V tomto případě proslulými zahradami – Květnou a Podzámeckou.

Januv_Hrad.jpg

Součástí Lednicko-valtického areálu je i napodobenina romantické zříceniny – Janův hrad. Je oblíbeným cílem vyjížděk kočárem taženým koňmi nebo na výletních lodích po jednom z toků řeky Dyje.

Lednicko-valtický areál

Podobná kombinace – tedy propojení historických staveb s krajinou, zdobí i jihovýchodní výběžek Moravy. Vládnoucí rod Lichtenštejnů se v devatenáctém století „rozmáchl“ a kolem svého zámku v Lednici nechal vytvořit údajně největší kulturní krajinný celek v Evropě, protkaný romantizujícími stavbami, parky, kanály.

A komu by dvanáct českých pokladů zapsaných do seznamu světového dědictví UNESCO bylo málo, může kousek za Lednickým areálem překročit hranici k našim slovenským sousedům. I tady je památek mezinárodního významu požehnaně.

Ivo Bartík
Pavel Radosta
Libor Sváček
Archiv České dědictví UNESCO

Ve spolupráci s vydavatelstvím MCU v Českém Krumlově.

Téma: 
Výlety
Česká šperkovnice se značkou UNESCO
Číslo 1/2013
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky