Proslul řadou jedinečných výtvorů z českého křišťálového skla – jeho skleněné housle patřily k trhákům EXPA 2010 v Šanghaji. Přesto na nás největší dojem zanechala křišťálová lebka, bravurně vybroušená Jaroslavem Davem Šlechtou ze Žďáru nad Sázavou. Jak velmi se podobá té záhadné mayské lebce, o které se vloni tolik psalo v souvislosti s „ohlášeným“ koncem světa! Proč jste vytvořil právě tuhle lebku? ptáme se.

Křišťálové lebky

skrývají paměť lidstva?

Jaroslav-Dave-Slechta.jpg

Český tvůrce unikátní křišťálové lebky Jaroslav Dave Šlechta nevěřil, že Mayové předpověděli konec světa. Mimozemšťany však považuje za naše samozřejmé sousedy.

„Když jsem dokončil křišťálové housle,
hledal jsem něco stejně náročného: něco, o čem mi také budou odborníci tvrdit, že to nelze vyrobit. Záhady křišťálové lebky mě zajímaly už dávno. Chtěl jsem jednu udělat, ale bylo mi to trapné – když už existovaly, bylo by to kopírování. Pak jsem si ale v časopisech přečetl, že výroba křišťálové lebky by s dnešní technikou trvala 300 let! To byla výzva, pustil jsem se do práce.“

Broušení Vám očividně tři sta let netrvalo: jak dlouho tedy?

„Práce mi zabrala asi rok, lebka váží 6 170 gramů. Protože jsem tak velký kus přírodního křišťálu nesehnal, lebku jsem vyrobil z bloku křišťálového skla; stejně jako ty slavné housle. Přírodní křišťál, vlastně čirá odrůda křemene, je o něco tvrdší než křišťálové sklo. Ale to nebyl problém. Sklo má tvrdost 4,5–6,5 a křišťál 6,5–7,5. Nejtěžší bylo leštění křišťálové lebky v dutinách a zákoutích. Při tom hrozilo, že křehké křišťálové sklo praskne.“

A. C. Clark: prostě nádhera

Můžete porovnat svoji lebku s tou slavnou mayskou? Byla pro Vás mayská lebka předlohou?

„Takzvaná Mayská křišťálová lebka, již objevil Mitchell Hedges v roce 1924 v Hondurasu, je dokonale anatomicky vypracována a vyleštěna. Podobně má ale každý detail dokonale provedený i moje lebka. Rozdíl je pouze v materiálu a v tom, že mayská lebka má odnímatelnou spodní čelist, zatímco ta moje je vyrobena z jednoho kusu křišťálového skla. Také pak ve váze – mayský artefakt váží 5 kg a 19 dkg, zatímco můj 6 kg a 17 dkg, protože je o něco větší.

Jako předlohu jsem použil školní plastovou lebku – přesný odlitek ženské lebky. Proto je tak dokonalá a má stejně krásné proporce jako mayská lebka, která byla rovněž vyrobena podle lebky ženské. Další známé křišťálové lebky už nejsou tak vypracované, obvykle se jedná spíš o lebky stylizované.

Fotografie svojí lebky s popisem jsem poslal do Britského muzea lidstva v Londýně, odkud mi přišly snímky jejich křišťálové lebky s vědeckým rozborem. Moje záběry zároveň z Londýna odeslali světoznámému autorovi sci-fi A. C. Clarkovi. Od něj mi potom přišel vlastnoručně psaný dopis ze Srí Lanky, kde Clark v té době žil: velmi pochvalně se v něm o lebce vyjadřuje a píše, že ‚je to prostě nádhera‘.“

Kristalova_lebka.jpg

Křišťálová lebka – paměťový chip lidstva?

Co soudíte o teoriích, podle nichž mayská lebka může být dílem mimozemšťanů?

„V mimozemské civilizace samozřejmě věřím, protože vesmír je nekonečný. Na každou stranu, na každý směr od naší planety je nekonečno a to nemůže skončit, protože není nic, čím by mohlo být ukončeno. I kdyby se ‚něco‘ našlo, tak za tím ‚něcem‘ by zas muselo něco dalšího pokračovat. A když vesmír nekončí, tak tam musí být, nač si vzpomeneme – taky nekonečné množství inteligentních bytostí.

Že by však na zem mimozemšťané přivezli křišťálové lebky, tomu nevěřím, to neměli zapotřebí. Křišťálové lebky vytvořili pozemšťané, kteří je používali k rituálům. Mimozemšťanům stačilo přiletět a už byli uznávaní jako bohové.

Jaké je stáří křišťálových lebek? Viděl jsem televizní dokument, kde vědci zkoumali pod elektronovým mikroskopem mayskou křišťálovou číši. Její nález byl perfektně archeologicky zdokumentován, takže nejde o podvrh. Na povrchu číše se našly vrypy, které šly různými směry. Z toho vědci usoudili, že číše je vyrobená ručně pilníkem a pochází z doby před 3 500 lety. Pak stejnou metodou zkoumali křišťálové lebky a nenašli na nich ani jediný vryp, lebky byly dokonale opracovány. To podle nich svědčilo o tom, že lebky musely být vyrobeny rotačními nástroji, a tedy nepocházejí od Mayů, neboť vhodné rotační nástroje vznikly až koncem 19. století.

Jenže vědci zkoumali jen povrch číše a zapomněli, že číše má i dutinu – a ta by se bez rotačních nástrojů nedala vyrobit. Povrch by pilníkem dejme tomu šel udělat, ale dutina v žádném případě. Takže tato číše dokazuje, že Mayové před 3 500 lety už měli rotační nástroje, a tedy některé (jistě jsou i podvrhy) křišťálové lebky mohou pocházet z jejich časů.

Další důkaz najdeme v pařížském muzeu, kde mají menší křišťálovou lebku, která byla ozdobou žezla a aztéčtí kněží ji údajně používali k obřadům. Lebka má hluboké očnice-dutiny, jež musely být rovněž vyrobeny rotačními nástroji. Takže je měli k dispozici Mayové i Aztékové. 

Kristal.jpg

Čistá krása křišťálu.

Mayskou lebku – hlavně její odnímatelnou část – by bez rotačních nástrojů nikdo neudělal. My už jsme si ale naštěstí dokázali, že je staří Mayové měli: nemuseli čekat na žádné ufonské produkty.

Zajímavé jsou mimochodem i lebky v muzeích v Londýně a Washingtonu – obě mají detaily, které jsou jen velmi obtížně vybrousitelné. Křehký křišťál se totiž při zpracování zahřívá a snadno praskne.“

Čtvrtý rozměr lebek-superpočítačů

Čekal jste vloni konec světa, který měli Mayové předpovědět?

„Lokální konce světa pro některé lidi určitě nastaly. Každá přírodní katastrofa může být vnímána jako ‚malý konec světa‘. Ale konec celého světa zatím nebude, o tom jsem přesvědčen.

A že mayský kalendář končí? No přece ho nemohli psát donekonečna, to by se utesali! Také je asi hloupé nastavovat konce světa na mediálně slavná data – katastrofy si nevybírají, existuje více kalendářů. Významnější datum bude třeba za sto let – 21. 12. 2112.

Přesto pro jistotu potomci Mayů stále odvracejí konec světa pomocí rituálu, při kterém je rozmístěno v kruhu dvanáct křišťálových lebek a třináctá je uprostřed kruhu na mysticky významném místě.

Mayové věří, že tímto rituálem svět zachrání. Křišťálové lebky v sobě podle nich nesou znalosti vesmíru a světů a mají větší kapacitu než počítače. To není vyloučeno – jde přece o kus křemíku: jsou důkazy, že takové lebky mohou pojmout i miliony gigabytů informací. Když se tedy ocitnou v kruhu, můžou spolu komunikovat, vzájemně se propojovat, až se nakonec dostanou na světlo světa různé informace, znalosti, poselství a tajemství. Křišťálové lebky mají, jak já to nazývám, čtvrtý rozměr. Spočívá v tom, že do nich vidíme, můžeme pozorovat vnitřní záhyby a zákoutí, oční důlky anebo zuby. Zkrátka vidíme jejich vnitřní vesmír – což třeba u dřeva, kamene apod. nelze, tam vidíme jen povrch.“

Kristalove_housle.jpg

Na křišťálové housle Jaroslava Šlechty by si mohl zahrát snad jen Arnold Schwarzenegger v dobách své největší slávy. Housle váží devět kilogramů.

Jednou se jich zeptáme

Skoro to vypadá, že křišťálové lebky považujete za něco mnohem významnějšího než pouhý zajímavý artefakt…

„Těmto lebkám jsou přisuzovány různé vlastnosti, například že věští, léčí, že ničí a zabíjejí, že mají paměť a vejde se do nich spousta informací. Podle jedné teorie jsou pamětí lidstva! A toto je moje vize budoucnosti: Až jednou budeme mít paměťové karty a paměťová média z křišťálu a budeme mít na křišťál i čtečky, tak se s touto technologií budeme moci zeptat samotných křišťálových lebek, kdy, kým a proč byly vyrobeny! K čemu sloužily, jak lidé v jejich době žili – a také nám sdělí informace, které za dobu svého bytí načerpaly. A lebky mohou být hodně staré. Stáří křišťálu se totiž nedá určit, protože neobsahuje uhlík.

Křišťálové lebky prý rovněž plní přání, což mohou čtenáři Mojí země vyzkoušet. Při návštěvě pelhřimovského Muzea rekordů si mohou u mojí křišťálové lebky něco přát – a kdyby se jim to splnilo (nebo i nesplnilo), mohou mi o tom napsat na daveglass@seznam.cz. Příspěvky bych potom otiskl v připravované knize o křišťálové lebce. Ti, kdo se do Muzea rekordů nedostanou, své přání mohou vyslovit alespoň u fotografie lebky (www.jaroslavslechta.wz.cz).“

Jaké další fantastické práce ze skla plánujete?

„Mám plné sešity návrhů i názvů pro tavené plastiky, broušené plastiky, hutní sklo atd. Ale na taková speciální náročná díla, jako jsou křišťálové housle a křišťálová lebka, zatím nemám žádný další tak náročný a zároveň efektní nápad.“

Kdoví – třeba Vám nějaký nápad poskytnou naši čtenáři. Uvidíme…

Ivo Bartík
Archiv
Téma: 
Lidé
Křišťálové lebky
Číslo 1/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

22. 7. 2018

24.–25. srpna 2018

22. 7. 2018

Komentované prohlídky:
duben–říjen 2018

22. 7. 2018

Pojízdná replika vlaku čs. legionářů

Stránky