Bratri-ze-Solune.jpg

V letošním roce tomu bude 1 150 let, kdy na Moravu přinesli písmo, moudrost, smířlivost a důstojnost. Bratři ze Soluně.

Vsadím se, že čekáte spíše pohádku o nějakém medvědáři než jednu z nejvýznamnějších událostí našich dějin. Jasněji bude, když si řekneme, že Crha a Strachota byla staročeská jména pro slavné „soluňské bratry“ – Konstantina a Metoděje. Metoděj byl ovšem křtěný Michal a Konstantin ke zmatení jmen sám ještě přispěl, když se na konci svého života přejmenoval na Cyrila.

Byzantští učenci nebyli první Rostislavovou volbou, jak nahradit latinsky sloužící kněžstvo na Velké Moravě. Rostislav se pokoušel získat církevní učitele přímo v Římě a naklonit si tak papeže Mikuláše I. Pokud by mu papež vyhověl, stěží by to pomohlo šíření staroslověnštiny. A možná bychom 5. července slavili třeba svátek Luigiho a Giovanniho. Papež, naštěstí, nechtěl dráždit mocného Rostislavova soupeře Ludvíka Němce, východofranského panovníka, a tak Rostislav uspěl až v říši byzantské.

Kterak Crha se Strachotou na Moravu přišli

Takže opravme si jména v titulku na v současnosti nejpoužívanější Cyril a Metoděj a vydejme se s nimi na začátku roku 863 na zmíněnou Moravu. Odkud? Jak již bylo uvedeno, ze Soluně (řecky Thessaloniki), metropole řecké Makedonie. Bratři ze Soluně jsou v obecném povědomí považováni za nerozlučnou dvojici, jejich povahy byly zřejmě poněkud odlišné. Mladší Cyril, přezdívaný Filosof, byl jako učenec a mnich doma spíše v duchovní sféře. Také Metodějovi se dostalo širokého vzdělání. Své kvality osvědčil ovšem nejdříve jako vysoce postavený státní úředník. Do mnišského roucha ho tak trochu zahnal politický převrat v Byzantské říši, do které patřila provincie severně od Soluně, kde Metoděj působil jako vrchní správce.

Akce k výročí 1 150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu sledujte také na www.velehrad.eu

Naši bratři byli od rané dospělosti vyhledávanými šiřiteli křesťanství. Cyril, jako čtyřiadvacetiletý profesor filozofie, byl vyslán coby misionář do Bagdádu, k muslimským Saracénům. Už společně se pak i s Metodějem a početnou družinou vydali se stejným posláním, tedy upevnit křesťanskou víru, na Krym. Cesta do tehdejší Chazarské říše byla významná pro jejich další putování po Evropě zejména proto, že z Krymu přivezli ostatky Klementa I., podle legendy v pořadí hned druhého papeže po svatém Petru. Jak se později ukáže, ostatky svaté celebrity nejvyššího významu našim misionářům významně v rozbouřené Evropě pomohou.

Cesta na Moravu

A nyní už vzhůru na Moravu. Kam přesně soluňští bratři dorazili, moc jasné není. Stejně jako není známé sídlo knížete Rostislava, tehdejšího vládce Velkomoravské říše. Možná jím byly dnešní Mikulčice, možná Velehrad. Naši východní sousedé sází také na levý břeh řeky Moravy. Každopádně, na Moravě se zpočátku Cyril s Metodějem museli cítit dobře. Ovládali řeč Slovanů, s respektem a velkým očekáváním se setkali u místního kléru i knížecího dvora. Jejich úkol zněl jasně. Šířit křesťanství v jazyce, kterému místní rozuměli – ve staroslověnštině.

Plaketa.jpg

Plaketa zobrazuje významného muže Velké Moravy. Svědčí o tom zdobený postroj koně, oděv a především dravec – lovecký sokol (možná raroh) na předloktí muže. Že bychom se dívali do tváře Rostislava?

Jejich mise a činnost ovšem rozhodně nebyla idylickou procházkou prosluněnými moravskými vinicemi (ano, vinná réva svou vítanou misi na Moravu uskutečnila již stovky let před učenci ze Soluně). Uvědomme si, v jaké politické situaci se Cyril s Metodějem na Velké Moravě ocitli. Rostislav, který Velkou Moravu zdědil po jejím zakladateli, svém strýci Mojmírovi, si to rozházel s tak mocným sousedem, jakým byla Východofranská říše. Vyhnal kněží sloužící mše v latině, jak bylo do té doby obvyklé, a vsadil na slovanskou kartu. Ne že by mu leželo tolik na srdci blaho poddaných. Spíše mu šlo o nezávislost říše. Cyril s Metodějem se jako „vzdorokněží“ osvědčili nad očekávání. Nejenže ve staroslověnštině kázali, vytvořili i slovanské písmo – známou hlaholici. Připravili desítky místních kněží k vysvěcení. Rostislav mezitím tlakům a vpádům Východofranské říše odolával jen se střídavými úspěchy a volky nevolky latinské kněží zpět na Velkou Moravu musel opět pustit. Cyril a Metoděj tak museli neustále odolávat jejich veřejným útokům i skrytým intrikám.

Bascanska-ploca.jpg

V původním písmu starých Slovanů – hlaholici – bychom si příliš nepočetli. Vzhledem k množství jazyků, kterými Cyril, stvořitel hlaholice, vládl, v ní badatelé nalezli odkazy především na řečtinu, ale i hebrejštinu, koptštinu, možná i posvátné znaky, slovanské runy. Větší perspektiva čekala již cyrilici – písmo, se kterým Cyril, navzdory názvu, neměl mnoho společného. Nicméně její vznik je připisován jeho i Metodějovým žákům a je základem dnešní azbuky. Na snímku tzv. Bascanska ploca – tabulka s ukázkou hlaholice, užívané v Chorvatsku ještě v jedenáctém století.

Ach ta politika

Pokud se někdo domnívá, že politikaření, tedy ve smyslu taktizování, účelových spojenectví a zákulisních dohod a jejich svižné porušování je výsadou naší doby, pak se hluboce mýlí. Velká Morava se svými knížaty hrála poměrně významnou roli v tehdejších mocenských zájmech velkých říší – Byzantské, Východofranské a pochopitelně Říma. Cyril s Metodějem byli díky svým mimořádným schopnostem v tehdejších půtkách, partiích a tahanicích o vliv důležitými figurami.

Po tříletém působení na Moravě se v r. 866 vydali opět na cesty. Jejich cílem byla Byzanc, kam mířili oklikou přes Panonii, dnešní území Maďarska, Chorvatska a snad i Slovinska. Zdejší vládce Kocel je přijal s otevřenou náručí. Velkou zásluhu na tom měl zejména mladší z obou bratří. Vladislav Vančura ve svých Obrazech z dějin národa českého popsal jejich vztah následovně: „V té době bylo knížeti (Kocelovi) i Konstantinovi (Cyrilovi) kolem čtyřiceti let, byli stejného věku, a když mírnost a zákon a zjevená pravda boží spoutaly pýchu Kocelovu, vzniklo mezi oběma muži důvěrné přátelství. Milovali se a v láskyplném obcování prošla jim řada měsíců.“ Vančurův vzletný archaický jazyk ve své obraznosti jistě popisuje duchovní spříznění obou mužů, každopádně dokládá schopnost našich věrozvěstů získat si i zprvu nepříliš nakloněné vladaře.

Podobně tomu totiž bylo i v případě Hadriána II. – papeže, ke kterému přivedlo pozvání bratry z Panonie. Dar v podobě vzácných ostatků sv. Klimenta (památka na krymskou misi), které údajně nesl Cyril po celou dobu sám na zádech, učené disputace a plamenná obhajoba práva věřících na bohoslužby v rodném jazyce získaly bratrům nejen náklonnost papeže, ale také jeho požehnání ke slovanské liturgii.

Mapa_Verozvestu.jpg

Mapa Dalibora Nesnídala ilustrující působení Cyrila a Metoděje. Pro předplatitele časopisu Moje země je tato mapa ve velkém formátu přiložena zdarma.

Dvoueurova-mince-1_0.jpg

Zcela právem se k odkazu Velké Moravy hlásí i Slováci. Vždyť největšího rozmachu dosáhla říše výboji Svatoplukovými z Nitranského knížectví. K uctění památky slovenských i evropských patronů Cyrila a Metoděje se Slovenská národní banka rozhodla vydat letos pamětní minci. Ale ouha!

NEZOBRAZÍŠ SVATOZÁŘE SVATÉHO SVÉHO…

„Přikázání“ Evropské unie rozbouřilo celou slovenskou veřejnost. Na rubu dvoueurové mince měli být podle původního návrhu vyobrazeni Cyril s Metodějem, jak se na svaté sluší, s nezbytnou svatozáří. Ta ovšem vzbudila nelibost některých zemí Unie (údajně Francie a, kupodivu, také rodné země obou bratří – Řecka). S tím, že jako křesťanský symbol by se svatozář mohla dotknout jiných vyznání. Politická korektnost, nebo obava, že za minci se svatozáří by byl menší hamburger? Každopádně, abychom úředníkům v Bruselu nekřivdili, nakonec původní návrh Slovenské národní banky schválili a Řekové od Slováků jistě rádi přijmou euro i se svatozáří.

Dvoueurova-mince-2.jpg

Návrat bez bratra

Cyril se již na Moravu nikdy nevrátil. V Římě vstoupil do kláštera (až zde pod jménem Cyril) a r. 869 ve věku 42 let umírá.

Metoděj v díle započatém s bratrem na Moravě pokračuje. Vybaven sice papežovým požehnáním i hodností biskupa vrací se ovšem opět do složité doby. Je dokonce zajat biskupem pasovským, vězněn a ponižován téměř tři roky. Propuštěn je až na důraznou přímluvu papeže. Metodějovi se sice daří získávat pro víru v Ježíše Krista stále více oveček, na Moravě se houfně staví kaple, kláštery, kostely, ale také se stále bojuje. Rostislav je svým synovcem Svatoplukem zrazen, poražen a vydán východofranskému králi Ludvíku Němcovi. Svatopluk takřka neustálými boji i obratnou a nepříliš čestnou diplomacií rozšiřuje Velkomoravskou říši do nečekané velikosti. Metoděje Svatopluk sice toleruje, ale na svém „rodném“ nitranském knížectví mu nechá vyrůst nepříjemného protivníka. Zprvu kněze, později biskupa Wichinga.

Verozvesti/Industriae-Tuae.jpg

Historický opis papežské buly Industriae Tuae – dekretu z r. 880 ustavujícího na Moravě arcidiecézi a Metoděje jejím nejvyšším představitelem – arcibiskupem.

Německému biskupovi byla staroslověnština pochopitelně cizí a svoji roli v nepřátelství vůči Metodějovi sehrála jistě i kariérní ambice. Roku 1880 byla totiž bulou papeže Jana VIII. založena arcidiecéze moravsko-panonská a Metoděj jmenován jejím prvním arcibiskupem. Wichingovi se rozhodně podřízenost novému arcibiskupovi nelíbila (abychom byli spravedliví, ani Metodějovi nešel Wiching zrovna pod fousy), a tak se jejich rozepře neustále řešily v Římě i na Svatoplukově dvoře.

Konečné řešení sporu, jak už to v křesťanském světě bývá, bylo v rukou božích. Metoděj r. 885 umírá. Wiching se chopí příležitosti i diecéze. Slovanští kněží jsou uvězněni nebo vyhnáni. Slovanská liturgie zakázána.

Hoši, děkujem!!!

Odpusťte mi familiárnost i parafrázi hokejového pokřiku. Cyril s Metodějem si samozřejmě zaslouží větší úctu než sebelepší hokejisté. Ale poděkování taky. V době hrdinů, kteří krájí své soky laserovým mečem, v době vzývání velikánů, kteří dokážou tak úžasné věci jako přelobovat brankáře, tedy v současné době máme tendenci fousaté stařečky ze Soluně brát jako moravský poutní folklór. Ale naši dávní předkové měli tu čest se dvěma muži zcela mimořádně vzdělanými, schopnými a nezištnými. S bratry, kteří dokázali, že stát se dá budovat nejen mečem, že síla ducha může zdolat hradby nepřátel a přátelské slovo sjednocovat lépe než přísaha velmožů.

A mimochodem, v době, kdy oba věrozvěsti stanuli na moravské půdě a pustili se do díla, které přetrvalo víc než jedenáct století, byl Cyril o čtyři roky mladší než Jaromír Jágr.

Pavel Radosta
Wikimedia Commons
www.velehrad.eu
Téma: 
Historie
Věrozvěsti
Číslo 1/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz