Zaves.jpg

Zaves.jpg

 

Rytíři
zůstanou
věrní

V minulosti byli Cyril a Metoděj střídavě uctíváni a zas zapomínáni – podle situace. Dnes jsou spolupatrony Evropy a jejich význam se zdá být ne­zpo­chyb­ni­tel­ný.
Najdou se ale i jejich následovníci?

Svým způsobem je to Královský řád Moravských rytířů sv. Rostislava a Kolumbana. Právě moravský panovník Rostislav – kterého pravoslavná církev v roce 1994 svatořečila – k nám totiž bratry ze Soluně pozval.

„Náš řád soustavně pečuje o cyrilometodějské dědictví,“ říká kancléř řádu Jiří P. Drápela. „Propagujeme ho a udržujeme v povědomí řadou akcí – nedávno to bylo odhalení sochy sv. Rostislava na velkomoravském hradišti Pohansko, tutéž sochu chystáme i pro Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě.“

Nejsou ale Cyril a Metoděj přece jen dnešním lidem příliš vzdálení?

„Pokud zůstaneme na úrovni obecných znalostí, jsou Cyril a Metoděj opravdu strnulí věrozvěstové,“ říká rytíř Jiří L. Bílý. „Jenže Crha a Strachota jsou i neobyčejní lidé z masa a kostí.

Mladší bratr Cyril-Crha obsáhl vědění své doby a měl fenomenální nadání pro jazyky: znal všechny důležité řeči i řadu jazyků mrtvých. Metoděj-Strachota zas vynikal organizačními schopnostmi, měl i zkušenosti s vládou na území Slovanů žijících v Byzanci. Oba spojovala hluboká láska, kdy starší bratr ochraňoval mladšího a pečoval o něj. Když pak Cyril zemřel, Metoděj splnil jeho poslední přání, aby se vrátil k Moravanům a dokončil společné dílo.“

Moravsti-rytiri-1.jpg

Mezi přátele a příznivce řádu patří také vládnoucí kníže lichtenštejnský Hans Adam II. – na snímku je s moravským zemským mistrem řádu Jaroslavem Pospíšilem.

 Je něco z velkomoravského odkazu, co bychom měli mít stále na paměti?

„Nepochybně udržení kulturní identity. Již za krále Svatopluka I. Velikého sledujeme kulturní rozpolcenost moravské elity.

Už za Cyrila a Metoděje Evropa „dýchala oběma plícemi“.

Orientace Svatopluka na franskou říši vedla k oslabování vlastní kultury, nejednotnost vládnoucí vrstvy přispěla k občanské válce a později úpadku. Pokud ale chceme vystupovat jako čitelná politická jednotka v Evropě, musíme mít pevný kulturní základ. Z toho důvodu jsem i vstoupil do řádu a přijal posvátný závazek udržovat kulturní tradice pro další generace.“

Co z těch tradic zůstává přítomné?

„Jednou mi jistý historik trochu provokativně řekl, že v našem vývoji se vklad Cyrila a Metoděje neprojevil. Velkomoravská říše se rozpadla, literární památky většinou zanikly, písmo se přestalo používat a také duchovní i politický vývoj se vydaly jiným směrem. Je třeba si ale uvědomit, že působení Cyrila a Metoděje trvalo pouze třináct let. To je velmi krátká doba. Přesto je odvedená práce ohromující.

Moravsti-rytiri-1.jpg

Oděv řádových rytířů samozřejmě zdobí moravský znak.

Kéž bychom i my nepromarnili svůj vyměřený čas! Cyrilometodějský odkaz tu pak byl vždy přítomen a formoval naše historické bytí. Připomínám dobu Přemysla Otakara II., Karla IV., náboženskou reformaci i národní obrození na Moravě.

Zůstaly silné zemské tradice. V té souvislosti si připomínám zážitek z archivu, kde jsem měl v rukou pamětní knihu Želešic u Brna z 18. století. V té německojazyčné obci si vesničané nechali zaznamenat historii Velké Moravy. I tito prostí lidé cítili hrdost na zemi sv. Cyrila a Metoděje.“

Nedají se však chápat spíš jako symbol posunu našeho státu na východ?

To je právě zkreslení a nepochopení historického vývoje. Evropa již tehdy – slovy papeže Jana Pavla II. – dýchala dvěma plícemi. Velká Morava patřila vždy do západní části Evropy pod duchovní moc římských papežů. Z toho důvodu byzantský císař Michal III. nesplnil přání Rostislava a neposlal na Moravu biskupa, ale jen misionáře zřejmě bez církevního svěcení. Takových na Moravě před cyrilometodějskou misií i po ní byla řada. Císař si byl vědom toho, že Velká Morava není v jeho mocenské zóně – ale nechtěl ztratit Moravany jako spojence. Cyril a Metoděj pak věděli, že přicházejí do země patřící k jiné části Evropy, a s tím faktem počítali…“

Ivo Bartík
Tomáš Hájek
Téma: 
Lidé
Rytíři zůstanou věrní
Číslo 1/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 54 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz