Klaun-text.jpg

Jak vlastně vyhlížejí strašáci dnešního folkloru? Moderní démonologie je ve srovnání s tradiční výrazně chudší. Její prořídlou menažérii tvoří především vrazi, maniaci a sexuální devianti. Není ale zcela zbavena nadpřirozena – je totiž přeplněna příběhy, ve kterých vystupují duchové mrtvých.

OD AUTORA „ČERNÝCH SANITEK“: pohádky a městské legendy naší doby

Horory 21. století

Hororové hlídání

Jedna studentka z Brna hledala nenáročnou brigádu a narazila na inzerát manželského páru, který žádal dívku na večerní hlídání dětí. Manželé bydleli ve velkém domě uprostřed Drahanské vrchoviny, úplně na samotě. Hlídání ale bylo dobře placené a dům zabezpečen alarmem, takže studentka práci přijala. Děti hlídala každý víkend, a i když se v domě zpočátku trochu bála, brzy si zvykla.

Jednoho večera zas přijela na hlídání. Manželé už byli pryč, tak zamkla dům, uložila děti, a než si pustila televizi, raději ještě prošla stavení. Nad schody narazila na divnou novinku – strašidelnou sochu klauna v životní velikosti. Podivila se, ale věděla, že manželé mají zálibu v umění, tak to nechala být.

Celý večer se však cítila nesvá, měla pocit, jako by ji klaun pozoroval. Po několika hodinách jí zavolali manželé, zda je vše v pořádku. „Ano, děti klidně spí,“ odpověděla. „Jenom mne trochu znervózňuje ta nová socha klauna.“

Ve sluchátku se na chvíli rozhostilo ticho a pak se ozval vyděšený šepot: „My ŽÁDNOU sochu klauna nemáme. Prosím, okamžitě polož telefon a zamkni se s dětmi v pokoji. HNED!“

Vyděšená studentka poslechla. Za pár minut se ozvaly policejní sirény. Vykoukla ven a spatřila policisty, jak z domu vyvádí muže v kostýmu klauna. Nebyla to socha, ale celostátně hledaný duševně narušený kriminálník, který v tomto převleku přepadával samoty již několik let!

Strašidelná historka o zločinci v klaunském převleku je jednou z nejnovějších městských legend, která se v současné České republice objevila. V ústním podání i na internetu koluje necelý rok. Pochází z USA, kde se poprvé vyskytla na jaře roku 2004, a není na ní ani zbla pravdy.

Gumák je zabiják

Tohle se prý stalo asi před dvaceti lety. Starý muž bydlel sám na opuštěné chalupě v lesích u Tábora. Jednou v noci zaslechl, jak někdo potichu obchází kolem domu, tak si druhý den raději vzal s sebou do postele sekyru. V noci zase zaslechl, jak někdo obchází kolem, ale bál se vykouknout ven. Třetí noc se rozletěly dveře a do domu vstoupila vysoká postava v černé gumové pláštěnce a vysokých holínkách. Chraplavým hlasem sdělila muži, že jestli si ještě jednou vezme s sebou do postele sekyru, zabije ho. A zmizela.

Další den se vyděšený muž vydal na poštu zavolat synovi do Tábora (mobily tehdy ještě neexistovaly), aby za ním co nejdřív přijel, že se bojí. Syn měl ale hodně práce a stihl přijet až druhý den. Samota už byla prázdná, nikde nikdo. Jen na zahradě nalezla policie stopy vysokého muže v gumových holínkách…

I v dnešní době žijí strašidelné pověsti o lokálních strašidlech – v tomto případě jde o vraha nazývaného Gumák, který podle ústního podání dodnes obchází po táborských lesích. Je to ale také bytost zcela fiktivní.

Proč umírají novorozenci?

Před několika desítkami let prý probíhaly v okolí Karlových Varů porody pouze doma, protože se rodičky bály rodit v místní nemocnici. V té prý totiž těsně po porodu umíralo nezvyklé množství novorozenců. Teprve po delší době se přišlo na příčinu tragédií. Stála za nimi zlá vrchní sestra, která nemohla sama otěhotnět, a tak tajně léky trávila novorozence.

Jedna z mnoha děsivých fám o porodnicích a nemocnicích, které kolovaly především za minulého režimu. Podobně jako drtivá většina z nich se nezakládala na pravdě.

Helloween-Pixmac.jpg

Pavouk okusuje nohy

Čeští vojáci sloužící na zahraničních misích v Afghánistánu zde kromě Tálibánu musí čelit i neočekávaným exotickým nebezpečím. Ve volné přírodě se tam totiž vyskytuje nebezpečný druh velkého pavouka, kterého přitahuje lidské teplo. V noci se prý často přiblíží k vojákům spícím venku ve spacácích, do kterých vleze a nebohým spáčům začne okusovat končetiny. Během kousání vylučuje zvláštní umrtvující látku, takže oběť nic necítí. A když se ráno probudí, může mít ruce či nohy zcela ohlodané!

Strašidelná historka šířená mezi českými vojáky není nic jiného než legenda o tzv. velbloudím pavoukovi (Camel Spider), která se poprvé objevila mezi americkými vojáky během války v Zálivu v letech 1990–1991. Vychází z pozorování obřího pavoukovce řádu Solifugae, dlouhého až 30 cm, se kterým se vojáci sloužící v zahraničních misích často setkávají. Není ale člověku prakticky vůbec nebezpečný.

Jedovatý energy-drink

Když pijete jistý známý energetický nápoj, důrazně se vám doporučuje se před jeho otevřením podívat na dno plechovky. Z továrny vyrábějící tento nápoj prý totiž nedávno propustili několik desítek zaměstnanců. Ti se teď mstí tím, že v obchodech do dna plechovek vyvrtávají díry a injekční stříkačkou do nich vpravují jed. Několik desítek lidí už prý bylo kvůli tomu hospitalizováno.

Nesmyslná fáma je novou variací starších příběhů o narkomanech, zapichujících nakažené injekční stříkačky v obchodech do citrusů. K její současné oblibě možná přispěla i nedávná metanolová aféra.

Záhadný hlas dává naději

Tohle se prý nedávno stalo na Kladně. Mladou studentku právě opustil její přítel, k tomu se přidaly problémy ve škole i doma s rodiči. Smutná a nešťastná šla dívka večer kolem telefonní budky, ze které najednou začal zvonit telefon.

Situace jí připomněla ohranou scénu z amerických filmů, přesto sluchátko zvedla. Ozvalo se: „Máte jednu novou textovou zprávu.“ Chvíli bylo ticho, pak neznámý hlas řekl: „Všechno bude v pořádku…“ Poté se ozvalo pípnutí a: „Konec textové zprávy.“

Tajuplná historka o hlase dodávajícím naději patří k nepříliš rozšířeným městským legendám. Podobně jako mnoho jiných je inspirována populární kulturou, především americkými filmy.

Zlé tušení

Rodina z Českého Brodu se vydala autem na dovolenou do Chorvatska. Sotva vyjeli z domu, přeběhla jim přes cestu srnka, o chvíli později další a hned nato málem přejeli černou kočku. Pověrčivá maminka dostala zlé tušení. Donutila otce otočit auto a vrátit se. Naštěstí nebyli moc daleko, a tak doma zabránili katastrofě. Jedna z dcer totiž před odjezdem nechala zapnutou žehličku, která za tu chvíli, co byli pryč, stačila propálit koberec, na kterém ležela. Kdyby se rodina nevrátila včas, celý dům by lehl popelem!

Předobraz tradiční historky o osudových znameních nacházíme již ve starověku. Obliba těchto příběhů neustává ani dnes, v racionálním 21. století.

Hrací skříňka

Příběh se údajně odehrál v moderní novostavbě na okraji Prahy, kam se přestěhovala velká rodina z venkova. V přízemí domu bydlela babička, na chodbě měla postavenou starou hrací skříňku na kliku.

Jednoho večera hráli nahoře v prvním patře dlouho do noci kluci počítačové hry, když najednou z chodby uslyšeli hudbu. Šli se tam podívat a zjistili, že ta hrací skříňka hraje úplně sama, aniž by někdo otáčel klikou.

Typický příklad soudobé strašidelné historky. Na rozdíl od tradičních pověstí se v moderních legendách původce záhadné síly většinou ani neobjeví, projevuje se pouze nějakou činností.

Smrt po roce

Parta mladých lidí si v létě vyrazila do Beskyd na týden na chalupu. Na výletě si pořídila skupinovou fotku u stromu, jehož dva kmeny se štěpily do tvaru písmene V. Jeden z kamarádů vylezl na strom a pózoval s každou nohou na jednom z kmenů.

Několik měsíců poté spáchal z neznámých důvodů sebevraždu. Další léto, kdy zbylí kamarádi jeli na ono místo znovu, byl jeden z kmenů stromu odštípnut; nejspíš bleskem.

Moderní vyprávění vychází z tradiční lidové představy o spojení lidského života se stromem.

Hodinky

Mladé dívce nečekaně zemřela babička. Jelikož ji měla velmi ráda, její smrt se jí velice dotkla. Když přišla domů z pohřbu, snažila se najít hodinky, které měla po babičce, aby si aspoň ty mohla schovat na památku. Nepodařilo se jí to. Hodinky marně hledala celý týden. Nakonec rezignovala a řekla si, že jsou asi nadobro ztracené. Přesně rok po babiččině pohřbu zničehonic našla hodinky zapadlé pod lavicí na zahradě, na místě, kde babička ráda sedávala, když byla u dívky na návštěvě.

Městská legenda rozeznívá starobylé téma návštěvy ze záhrobí, kdy se duchové mrtvých snaží dostát závazku, který je poutá ke světu živých. Duchařské příběhy tohoto typu jsou oblíbené dodnes.

MOJE ZEMĚ 6/2012
Městské legendy a fámy: lidová slovesnost dneška

PŘÍŠTĚ:

MOJE ZEMĚ 3/2013
Komedie všedního dne: každodenní humorné příběhy

MOJE ZEMĚ 4/2013
Láska v moderním folkloru: fámy o vztazích, erotice…

MOJE ZEMĚ 5/2013
Z letních táborů: strašidelné historky dnešních dětí

MOJE ZEMĚ 6/2013
Vánoce 21. století: městské legendy a fámy doby adventu

Záhadný přízrak

Událost se prý odehrála ve velmi starém domě v Hostomicích pod Brdy. V ložnici v prvním patře spaly dvě mladé dívky, které uprostřed noci něco probudilo. Naproti jejich postelím bylo okno, ve kterém uviděly stín nějaké postavy, jež po chvilce zmizela. Okno, ve kterém viděly onu tajemnou postavu, ovšem bylo víc než čtyři metry nad zemí. Tedy ve výšce, kam lidská bytost nedosáhne.

Příběh typický pro folklor dětí a adolescentů. Jako v příbuzných novodobých historkách ani zde není tajemný přízrak blíže popsán, což přispívá k jeho záhadnosti.

Prokletá tramvaj

Pražská tramvaj linky č. 22 je údajně prokletá. Nedávno v ní na konečné našli mrtvého muže, přejela několik lidí, často má havárie…
Víra v tajemnou moc čísel přetrvává i ve zdánlivě racionálním 21. století, vydatně živená moderní numerologií a astrologií.

Jizva od ducha

Dvě kamarádky stanovaly a z nudy se rozhodly vyvolávat duchy. Vybraly si fiktivní postavu z fantastické knížky. Chytily se za ruce, zapálily svíčku a začaly. Delší dobu se nic nedělo, tak to vzdaly a šly spát. V noci se jim ale zdály strašidelné sny.

Když si je ráno vyprávěly, zjistily, že se oběma zdál velmi podobný sen. V něm je vyvolávaná postava pronásledovala a chtěla je zabít. Způsobila jim však jen ránu na ruce. Dívky se podívaly na své ruce a obě měly na stejném místě stejný krvavý šrám.

Jeden z mnoha desítek duchařských příběhů, které kolují mezi dnešními českými dětmi a mladistvými. Je zvláštní tím, že hovoří o vyvolávání fiktivní postavy; děti totiž daleko častěji vyvolávají postavy skutečné, přičemž k nejoblíbenějším patří Božena Němcová, Marylin Monroe a Adolf Hitler.

Petr Janeček
Téma: 
Zajímavosti
Horory 21. století
Číslo 1/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz