Kdo dal rozkaz k pobití celého rodu?
Proč k němu došlo ve výroční den vraždy sv. Václava?
Máme za vším hledat ženu?

Pomnik_Libice.jpg

Pomník krvavé události – Libice nad Cidlinou.

Vyvraždění Slavníkovců:

státotvorný zločin?

Mapka.jpg

MÍSTO ZLOČINU

Libice nad Cidlinou, nyní idylická obec se zhruba 1 300 obyvateli.

DATA A FAKTA

ROK: 28. září roku 995, ve výroční den zavraždění knížete Václava (v té době už spontánně svatořečeného).

KDO PROTI KOMU: Vršovci – zřejmě za pomoci dalších českých rodů – proti Slavníkovcům.

DŮSLEDKY: Upevnění moci a bohatství Přemyslovců, kteří tak přišli o momentálně nejvážnějšího konkurenta. Další na řadě byli právě Vršovci…

Novy_serial_0.jpg

PŘÍŠTĚ

MOJE ZEMĚ č. 2/2013

VÁCLAV III.: poslední z Přemyslovců. Rozmazlený, ale talentovaný mladík zemřel v Olomouci v roce 1306 probodnut dýkou. Mohl na hlavě nosit tři královské koruny – osud mu však dopřál pouhých 16 let života.

MOJE ZEMĚ č. 3/2013

ALBRECHT Z VALDŠTEJNA:
málem králem. Kdo stál za jeho vraždou v Chebu roku 1634?

MOJE ZEMĚ č. 4/2013

ALOIS RAŠÍN: atentát pro korunu. První československý ministr financí. Jeho reformy ale vyvolaly krizi a nezaměstnanost.

MOJE ZEMĚ č. 5/2013

T. G. MASARYK: úsměv ho zachránil. Kdo vlastně vyslal ruského emigranta Gorguleva, aby v roce 1926 zastřelil „tatíčka Masaryka“?

MOJE ZEMĚ č. 6/2013

JAN MASARYK: dozvíme se pravdu?
Zahynul v březnu roku 1948 po pádu z okna Černínského paláce. Je několik teorií…

S novým rokem přichází nový seriál – v tom letošním se budeme zabývat známými, ale stále ne zcela objasněnými zločiny z našich dějin. Nebudeme se přitom věnovat násilí na světcích typu uškrcení sv. Ludmily anebo umučení sv. Jana Nepomuckého či sv. Jana Sarkandra. Půjdeme spíše po stopách atentátů a vražd, spáchaných kvůli získání moci.

Zločin údajně stál už u vzniku našeho národa. Praotec Čech měl být vyhnán odněkud z dnešního Chorvatska kvůli tomu, že spáchal vraždu. Vzal s sebou svůj rod, zalíbilo se mu na Řípu – a zbytek znáte ze starých pověstí českých. Možná právě po svém praotci nebyli Češi nikdy žádná neviňátka. Při vytváření jejich státu tekly potoky krve, po několik staletí platili za nejobávanější bojovníky Evropy.

Pohanské právo zvítězilo

Moc a sláva rodu Přemyslovců nevyrůstala ani tak z moudrosti legendární kněžny Libuše jako spíš z lovu a prodeje otroků (české „nafty“ raného středověku) a násilné likvidace konkurentů. Slavníkovci přišli na řadu 28. září roku 995. Je jasné, že vyhubení mocného východočeského rodu – který razil vlastní denáry, byl spřízněný s Babenberky a k jeho příslušníkům patřil i tehdejší pražský biskup Vojtěch – se Přemyslovcům velmi hodilo. Zůstává však nezodpovězenou otázkou, zda ho také sami iniciovali.

V osudový čas se přemyslovská i slavníkovská družina účastnily výpravy německého císaře proti pohanským Obodritům (Bodrcům). Hlavní slavníkovský hrad Libice nad Cidlinou – na svoji dobu rozlehlé sídlo s celkovou opevněnou plochou 26 hektarů – tak zůstal prakticky bez ochrany.

A tady začínají záhady. Kdo dal rozkaz k vypálení hradiště a povraždění Slavníkovců, jež provedli Vršovci (které pak Přemyslovci v roce 1108 vyhladili)? Vládnoucí kníže Boleslav II. sice byl v té době v Praze, ale zřejmě už tak nemocen, že nebyl schopen rozhodování. Podle kronikáře Kosmase zlý konec Slavníkovců nařídili na svém zasedání „kmeti“, neboli předáci jednotlivých rodů. Celkově libická krvavá lázeň samozřejmě prospěla Přemyslovcům – přímo ale Vršovcům, kteří se dostali ke kořisti a územím Slavníkovců.

Ochrana rodové cti?

Existuje pozoruhodná teorie, podle níž šlo o mstu na základě starých pohanských zvyků. Neznámý Slavníkovec prý spáchal akt smilstva s neznámou vdanou ženou z rodu Vršovců. Vršovci je pak chtěli v souladu s rodovým právem oba zabít. Biskup Vojtěch měl ale ženě v souladu s novým – křesťanským – právem umožnit azyl v kostele, kam se utekla.

Mstitelé ji ale dostihli a zabili na posvátné půdě. Za to údajně rozzuřený Vojtěch Vršovce vyobcoval z církve. Ti se pak obrátili na sněm „kmetů“, který jim dovolil Slavníkovce vyvraždit a snad jim i poskytl bojovníky na pomoc.

Že ve věci Přemyslovci nebyli přímo namočení, o tom může svědčit i zvolená doba útoku na Libici. První přišel 27. září, v předvečer svátku už tehdy uctívaného sv. Václava. Když Slavníkovci chtěli boj o hradiště přerušit kvůli svatováclavským bohoslužbám 28. září, útočníci se jim prý vysmáli s tím, že jejich svatý není Václav, ale Boleslav II. (syn Václavova vraha).

Na tu dobu, kdy se kvůli velkým církevním svátkům boje běžně přerušovaly, to bylo velmi drsné. Ještě otřesnější pak bylo, když útočníci Slavníkovce po dobytí hradiště „vyloudili z ochrany kostela slibnými řečmi“, aby je vzápětí „povraždili všechny zrádně a ukrutně“. Není divu, že legendisté později považovali za nutné k příběhu doplnit, že všichni útočníci brzy nato zemřeli, oslepli nebo je jinak potrestala „hněvivá Boží ruka“.

Všichni byli spokojení

Svoji roli v příběhu asi sehrála i neoblíbenost biskupa Vojtěcha. Jeho ovečky sice navenek byly křesťanské, ale žily po pohansku. Dost je rozčilovalo, že od nich Vojtěch vymáhá církevní desátek, zakazuje jim mnohoženství (a kněžím ženitbu vůbec), horlí proti otroctví a prosazuje přísné půsty. To všechno ještě navíc „žaluje“ do Říma, kam se i na čas uchýlil, zlomiv hůl nad neřestnými Čechy.

Na Libici byli sťati čtyři Vojtěchovi bratři. Z mocného rodu zůstali naživu jen zklamaný biskup (v době libického masakru už nežil v Čechách, záhy poté ho kopím probodli pohanští Prusové, které chtěl obrátit na víru) a velitel slavníkovského kontingentu proti Obodritům Soběslav (nebo Soběbor? prameny se různí). Ten zůstal u polského knížete a rezignoval na jakoukoli pomstu či protiakci – nebo o ní aspoň nevíme.

Ani jeden ze Slavníkovců se už do Čech nikdy nevrátil. Jejich rod zazářil na našem mocenském nebi jako kometa a zapadl do věčné tmy. Nikdy se zřejmě nedozvíme, jaký byl bezprostřední důvod jeho zániku. Je ale jasné, že se tehdy hodil kdekomu. Stejně jako o století později vyvraždění „mstitelského“ rodu Vršovců…

Ivo Bartík
Fotobanka.cz (markus hack)
Téma: 
Historie
Vyvraždění Slavníkovců: státotvorný zločin?
Číslo 1/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz