Šumnou historií Kutné Hory
Zasloužené UNESCO
Kde jinde zahájit cesty do minulosti než v Kutné Hoře. Přiznám se, že kdybych měl spočítat, kolikrát jsem byl v Kutné Hoře, stačily by mi prsty na jedné ruce. A ještě by čtyři zůstaly nevyužity. Ano, vím. Je to ostuda. Tak ji rychle půjdu napravit.
Kutná Hora je totiž bezesporu jedním z našich nejkrásnějších měst. Nemyslím si to jen já, ale i důležitější pánové a dámy v komisi UNESCO, kteří v roce 1995 zařadili historické centrum města s chrámem sv. Barbory a s nedalekou katedrálou v Sedlci na Seznam světového kulturního dědictví.
Peloton památek, které si dal svět do závěti, vede gotická perla – chrám svaté Barbory. Silueta, díky četným věžičkám – fiálám a vnějšímu opěrnému systému, může připomínat pražskou katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Ona totiž Kutná Hora byla v době svého největšího rozmachu Praze vážným konkurentem. A navíc i svatou Barboru poznamenal stavitelský rukopis rodiny Petra Parléře.
Chrám v tom ovšem není sám, UNESCO přihlédlo k celé řadě dalších středověkých památek v centru Kutné Hory. Královský Vlašský dvůr. Kostely sv. Jakuba, sv. Jana Nepomuckého nebo Matky Boží. Jezuitská kolej. Soubor barokních a renesančních měšťanských domů (gotický Kamenný dům nevyjímaje). To všechno jsou argumenty, proč Kutná Hora přitahuje návštěvníky z celého světa.
– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 7. 2. 2019, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes Alza.cz)
Číslo 1/2019
